Článek
Smutečního obřadu se zúčastní také Rozumův příbuzný Lubor Kunc. „Jsem rád, že Alois i jeho spolubojovníci budou mít důstojné místo odpočinku. Ještě loni jsem neměl ani ponětí, že jejich těla zůstala v letounu. Mysleli jsme si, že jsou uložena v holandském polním hrobě. Alespoň tak mluvily oficiální zprávy,“ řekl.
Nizozemská armáda totiž torzo bombardéru vyzdvihla teprve minulý rok. Našla v něm ostatky válečných letců i jejich osobní věci. „Z rádia jsem se dozvěděl, že provádějí výzkum a pátrají po příbuzných,“ pokračoval.
V noci 23. června 1941 zamířil bombardér na Brémy, na zpáteční cestě byl sestřelen nad Nizozemskem
Analýza pak potvrdila, že nalezené úlomky kostí patří pětici Čechoslováků, konkrétně šlo o Aloise Rozuma, Leonharda Smrčku, Viléma Konštackého, Jana Hejnu a Karla Valacha.
Alois Rozum
Jako zázrakem přežil pouze první pilot Vilém Bufka, který o osudném dni vydal svědectví.
Šestičlenná posádka usedla v noci 23. června 1941 do letadla Vickers Wellington a zamířila na Brémy. „Při zpáteční cestě ji napadl messerschmitt, který pilotoval Egmond Prinz zur Lippe-Weissenfeld. Bombardér se zřítil u obce Nieuwe Niedorp,“ popsal událost přední vojenský historik Jiří Rajlich. Pilot, letecké eso luftwaffe (51 vítězství ve vzdušných soubojích), se také nedožil konce války, když v březnu 1944 zahynul při letecké nehodě.
Tušili, že je u RAF
Rodiče pěti Čechoslováků se až po válce oficiálně dozvěděli, že jejich synové padli v boji. „Rozumovi se tehdy poprvé dozvěděli, že Alois létal v Královském letectvu. Oni to jenom tušili. Raději se s nimi při svém odchodu ani nerozloučil, aby je neohrozil. V roce 1942 jeho maminku vyhodili z práce, tatínka poslali do internačního tábora ve Svatobořicích,“ nastínil Kunc, jenž se stará o pozůstalost válečného pilota.
V Británii zemřel jeden z posledních československých válečných letců
Aloisi Rozumovi už v mládí učarovala letadla. V Praze, kam se rodina přesunula z Plzně, se vyučil elektrikářem, ale oboru se moc dlouho nevěnoval.
Odkaz předka chce připomínat
„Po základní vojenské službě u armády zůstal a přihlásil se k letectvu. V roce 1939 utekl přes Polsko do Francie, kde se zapojil do cizinecké legie. Odtud se přesunul do Británie k 311. bombardovací peruti, kde jeho cesta bohužel skončila,“ zalitoval Kunc.
Na svého předka je náležitě hrdý a jeho odkaz chce nadále připomínat. „Také proto do Nizozemska vyrazím,“ dodal. Smuteční obřad, na nějž mimo jiné míří ministryně obrany Jana Černochová, se koná na válečném hřbitově Bergen op Zoom.
Svého otce nikdy nespatřila, vojenský pilot Krátkoruký smolně zemřel nad kanálem La Manche
