Hlavní obsah

Petříček: ČSSD je alternativou populistům

Právo, Karolina Brodníčková

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pátek požádá pražskou ČSSD o nominaci na místopředsedu strany. V rozhovoru pro Právo popsal, jak si představuje další fungování strany.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD)

Článek

Myslíte, že jste si takovou pozici už odpracoval? Pro většinu členů jste stále nová tvář.

Podílel jsem se na řadě volebních kampaní napříč republikou. Moje první kampaň byla ještě za Vladimíra Špidly. V ČSSD jsem 16 let. Nejsem nováček.

Pražská ČSSD skončila v obecních volbách se dvěma procenty. Je spravedlivé, aby získala pro vás post místopředsedy?

ČSSD neuspěla v řadě větších měst, právě proto chceme, aby se náš program stal atraktivní i pro městského voliče. Ve městech lidé smýšlejí levicově, soc. dem. musí ukázat, že je nositelem takových témat.

Z ČSSD chcete vytvořit moderní levicovou stranou. S tím už pohořel Bohuslav Sobotka.

Musíme ukázat voličům, že právě soc. dem. je alternativou populistům, jako je SPD nebo Václav Klaus ml. Soc. dem. musí ukázat, že je stranou, která zajistí lidem v Česku bezpečnost, rozvíjí partnerství v NATO, hájí české zájmy v EU, která je základem pro naši prosperitu a pracovní místa, protože Česko vyváží do zemí, jako je Německo, Polsko, Itálie.

Naším tématem by se měla stát modernizace vzdělávání, nestačí se jen biflovat znalosti, žijeme v další průmyslové revoluci, ekonomika se digitalizuje, lidé potřebují kreativitu, nové dovednosti.

KSČM není součástí této vládní koalice mimo jiné proto, že v řadě zahraničních otázek není s vládou v souladu

Měla by tedy ČSSD pozměnit program? Její návrhy ve vládě mi tak novátorské nepřipadají.

V našem programu by mělo být třeba to, aby Česko jako průmyslová země bylo na špičce v nových trendech, měli bychom se zaměřit na umělou inteligenci, robotizaci. Zároveň bychom měli chránit lidi před dopady nových technologií a zajistit jim garanci práv i po zavedení průmyslu 4.0. Jedním z velkých témat je vyvážení pracovního a rodinného života a vést diskusi o zkrácení pracovní doby, o sbližování platů v Česku a Rakousku nebo Německu.

Jako ministra vás kritizují prezident Zeman i komunisté. Naposledy kvůli vyjádření k ukrajinskému zákonu, který banderovcům přiznává status válečných veteránů…

Mým úkolem je prosazovat programové prohlášení vlády a program ČSSD. Vedení ČSSD se koncem loňského roku jasně vyjádřilo, že k mé práci má důvěru. S předsedou KSČM Vojtěchem Filipem jsem osobně o jeho výhradách nehovořil, nicméně je jasné, že KSČM není součástí této vládní koalice mimo jiné proto, že v řadě zahraničních otázek není s vládou v souladu. Ať už se to týká role NATO, nebo naší pozice v EU.

Filip napsal, že na banderovce máte jiný názor než zbytek vlády. Mluvili jste o tom v kabinetu?

V čem mám jiný názor? Diskuse se vede v souvislosti se zařazením ukrajinské povstalecké armády na seznam organizací, které se podílely v boji za nezávislost Ukrajiny. Jasně jsem uvedl, že náš dialog s Ukrajinou by se měl orientovat především na budování právního státu, a tam není prostor pro obhajobu jakýchkoli válečných zločinů. Ten zákon ale vylučuje všechny osoby, které se podílely na válečných zločinech, z nároku na sociální benefity.

Co řeknete partnerům v Kyjevě?

Chtěli bychom vést s Ukrajinou dialog a podpořit práci historiků, aby se události desítky let staré objasnily a aby se k nim Ukrajina postavila. Chtěli bychom se bavit také o možnosti zřídit česko-ukrajinské fórum.

Prezident Zeman se chystá navštívit v Maďarsku jadernou elektrárnu, kterou staví Rusové. Nevnímáte to jako signál ve chvíli, kdy česká vláda váhá, zda vypsat tendr na stavbu nových reaktorů? Vy se na takovou návštěvu nechystáte?

Nechystám. Stále tu debatu ve vládě vedeme, není jasné, v jaké podobě, jestli a kdy bude tendr vypsán. Rozhodnutí je zásadní, protože bude mít dlouhodobý dopad na naši energetickou politiku. Měli bychom se podívat na to, jak se změnily ve světě technologie. Jestli bychom se neměli zamyslet nad možností, která by byla udržitelnější.

Než je jaderná energie?

Je to zásadní rozhodnutí. Určí naši energetickou politiku na desetiletí dopředu. Ve světě se málokdy podařilo dostavět jaderné bloky v původně plánovaném termínu a za peníze, které byly rozpočtovány na začátku. Není to jednoduchá záležitost.

Vy vidíte alternativu?

V Evropě se směřuje k vytvoření energetické unie. Roubuje se evropský vnitřní trh s energetickým. Vývoj jde velmi rychle dopředu.

Reklama

Výběr článků

Načítám