Článek
Taková návštěva věznice pomohla i paní Renátě, která se stala obětí sexuálního násilí už jako dítě. „Pomohla mi uvědomit si, že já jsem za to nemohla, ale že jsem byla oběť,“ říká žena, které je dnes přes padesát let.
Renáta se s útokem setkala už ve 12 letech. Násilník byl z rodiny. „Tehdy se o takových věcech nemluvilo, bylo to tabu. Ale těch čtyřicet let to ve mně bylo, dusila jsem to v sobě,“ vypráví. Podruhé byla znásilněna ve čtrnácti. Ani tentokrát však nepadl žádný trest. „Já jsem nechtěla žádné soudy. Tenkrát mi maminka říkala, že to tak bude lepší,“ vzpomíná.
Znásilňoval ji otec, nyní pomáhá ženám se stejným osudem
Trauma si v sobě paní Renáta nosila desítky let. Že to byl problém, si uvědomila až díky spolupráci s Mezinárodním vězeňským společenstvím, neziskovou organizací, která podporuje větší zapojení obětí do procesu nápravy pachatelů. Mimo jiné i společnými diskusemi obětí a pachatelů trestných činů. Renáta se jednoho takového setkání ve věznici chtěla původně zúčastnit jen jako dobrovolná pomocnice.
„Já jsem tam měla spíš dělat moderátorku, ale pak se naskytla příležitost mluvit o tom, co se mi stalo. Pro mě to bylo velice přínosné, že jsem s tím po těch letech mohla jít ven.“
Na schůzkách s vězni pak byla ještě několikrát. „Bylo to hodně silné, emočně náročné, ale osvobozující, jsem za to ráda,“ říká žena.
„Každý člověk to nese jinak, já jsem asi byla dost silná, že jsem to dokázala ustát. Je dobré o tom mluvit, protože jinak člověk nežije plnohodnotný život,“ míní.
Pomáhá i pachatelům
Vyrovnat se s desítky let starými traumaty, to Renátě pomohlo i k nové práci. Udělala si zdravotnický kurz a začala pracovat ve zdravotnictví se starými lidmi, čímž si, jak říká, splnila sen. Obětem trestných činů vzkazuje: „V žádném případě nehledejte vinu v sobě. Když jste zoufalí a nevíte kudy kam, vyhledejte pomoc.“
Podle ředitelky Mezinárodního vězeňského společenství Gabriely Kabátové mají podobná setkání pozitivní vliv i na pachatele trestné činnosti.
„Polovina vězňů si není vědoma, jaký dopad měl jejich čin. A až na setkání s oběťmi si často poprvé uvědomí, že ti lidé mají celoživotní trauma. U pachatelů se zvyšuje empatie, oběti se přestávají stydět, že se jim něco stalo,“ vypočítává pozitiva.
Sexuální násilí by nemělo projít ani v manželství
Ve věznicích se nesetkávají oběti s pachateli, kteří jim přímo ublížili, ale s jinými odsouzenými. Obě strany si tak mohou jednodušeji promluvit o následcích trestného činu. Obětem trestných činů v Česku se věnuje především Probační a mediační služba.
Jen loni poskytla pomoc 6652 obětem. Od poloviny roku 2013, odkdy se vedou oficiální statistiky, pak pomohla více než 41 tisícům lidí.
Nejčastěji se na PMS obracejí ženy. „To ale neznamená, že by oběťmi trestné činnosti nebyli i muži,“ říká ředitelka Andrea Matoušková. „Nejčastěji řešíme majetkové trestné činy, ale pracujeme na našich střediscích a v poradnách i s oběťmi násilných trestných činů sexuální povahy či oběťmi domácího násilí,“ dodala.