Hlavní obsah

Novinka: rekreační nájemní byty

Novinky, Vladimír Čechlovský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Program výstavby nájemních bytů obcemi provází za dobu existence už hezká řádka skandálů propíraných i Nejvyšším kontrolním úřadem. Poslední kauza jako ukázková nemá chybu. Pec pod Sněžkou postavila s osmimiliónovým přispěním státu 55 bytů, z nichž řadu nájemníci používají jen k rekreaci. A nejsou to nájemníci ledajací.

Foto: František Zemek

Záběr z průběhu výstavby.

Článek

Jsou mezi nimi i podnikatelé a také politici. Česká televize v pondělí večer zmínila poslance za ODS Milana Cabrnocha, který trvale bydlí v Kolíně. Ten využívání bytu v Peci k rekreaci redaktorovi upřímně doznal: "Hodně času tam tráví s našimi dětmi obě dvě babičky, tak jako asi u jiných lidí," řekl doslova.

S rekreačními nájemními byty ale tento program stěží počítá. Jeho cílem je řešit naléhavé potřeby bydlení v obcích a má pomoci lidem, kteří by na jiný byt sami finančně nedosáhli. Jednou z podmínek pro poskytnutí státní dotace je i to, že byt bude po dobu 20 let od kolaudace užíván k trvalému nájemnímu bydlení.

Poslanec je místopředsedou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a tak předpokládám, že toto všechno ví více než dobře. Žel ani on neodolal pokušení urvat něco ze státního koláče. Stejně zaráží i přístup obce, která porušila základní podmínky a zadělala si na vážný problém. Vrátit milióny státu nemusí být, jak svědčí nedávný případ Rokytnice nad Jizerou, žádná hračka ani pro známé lyžařské středisko.

Na druhé straně kauza není až tak výjimečná. Už léta se ví o obdobných nešvarech. Třeba o tom, že nájemníci takto postavených bytů dávají a to i se souhlasem obcí své byty dlouhodobě do podnájmu. Stát jim tak napomáhá k výnosům, které by v bankách či podílových fondech nemohli mít ani náhodou.

I samotná pravidla programu jsou benevolentní. Obec může například vybrat od budoucích nájemníků předem část peněz na výstavbu. To předurčuje, že výstavba je určena pro bohatší lidi, nikoli ty nejpotřebnější. Lidé s konty peníze rádi dají, protože díky tučné státní podpoře získají byty levněji než jinou výstavbou. Mají dokonce zaručeno, že po dvaceti letech byty budou převedeny do jejich vlastnictví.

I vláda soc. dem. o problémech věděla, ale zavírala nad nimi oči. Program totiž přinášel v některých letech dokonce osm až deset tisíc nových bytů za rok. Spokojeny byly i obce, které mohly s minimem nákladů a starostí říct, že něco dělají pro bydlení.

Zdá se proto jako dobrá zpráva, že unionistický ministr pro místní rozvoj Pavel Němec se rozhodl udělat těmto praktikám přítrž. Chce ve vládě prosadit, aby napříště mohli tyto byty získat jen lidé s malými příjmy, kteří by navíc nemuseli skládat předem žádné finanční částky. Nájemní byty s masivní podporou státu by se tak skutečně dostaly jen lidem, kteří si k bydlení jiným způsobem nemohou pomoci.

Věc má ale pořádný háček. Když obce nedostanou od nájemníků předem peníze na výstavbu bytů, ztratí o ni zájem. Takže byty, přestože bude po nich obrovská poptávka, se nakonec žádné nebudou stavět a nebydlící na tom budou stejně jako dřív.

Je sice chvályhodné, že ministr Němec současně proklamoval úmysl nastartovat další formy výstavby nájemních bytů, například na neziskovém principu nebo družstevní svépomocí, a tím vlastně vyvážit tvrdé zpřísnění výstavby obecních nájemních bytů, problém je v časové nesladěnosti. Zatímco obecní nájemní výstavba se teď přiškrtí prakticky okamžitě, realizace zbývajících záměrů je zatím v dalekém nedohlednu.

Reklama

Výběr článků

Načítám