Hlavní obsah

Cvičené smysly analytiků naší politické scény již zachytily (a nesmlčely), co by prý Miloš Zeman na Hradě nejspíš znamenal pro nejvyšší exekutivu oslabení, ba rozpad Špidlovy koaliční vlády.

Necháme to koňovi?

Může být. Váha a tlak Zemanovy osobnosti, vyjádřené v politických kilopondech, mohou oslabit "proevropský" tým, "jištěný" Hanou Marvanovou a opírající se pokud z nich povýtce nebyl přímo sestaven o expremiérovy protivníky. Ale největší ránu své síle, věrohodnosti a identitě si může zasadit jen tato vláda sama. Myslím, že už tak učinila, a to jednomyslným "ano" požadavku USA na účast naší chemické jednotky ve válce proti Iráku.

Učinila tak i válečnou, mezi politickým školením mužstva a psychologickou masáží kolísající rétorikou ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který nebyl ani premiérem vykázán do patřičných mezí.

První hořké plody tohoto v delší perspektivě, leč přece politicky sebevražedného kroku zažíváme již v těchto dnech, kdy agentury k chystané válce hlásí: USA a Británie jsou v OSN v rostoucí izolaci. Svádí to dodat ... a Česká republika.

Vždyť zatímco se ministr zahraničí Cyril Svoboda na kameru chlubil agitačním ohvězdičkovaným logem ANO (Evropské unii), vyhlásil tandem Francie-Německo, nepochybná osa a páteř Evropské unie, velmi výrazné NE zbrklému válečnému řešení irácké otázky. "Jste na nesprávné cestě," vzkázal veřejně kancléř Schröder jestřábům. Prezident Chirac říká jen jinými slovy totéž: "Válka je nejhorším ze všech řešení." A francouzský ministr zahraničí de Villepin již v úterý konstatoval: "Nyní nic neospravedlňuje útok na Irák."

Duchovní vlast Vladimíra Špidly, Socialistická internacionála (SI), schválila v pondělí římskou rezoluci o Iráku, v níž se socialisté ze 130 zemí staví proti "všem vojenským akcím, které by měly jednostranný charakter, a proti preventivnímu útoku".

Co s tím? Samozřejmě že všechno v životě i v politice je složitější. Zjevnou povahu Husajnova režimu ve spojení s možnými zdroji ničivosti nemůže nikdo jen tak pominout. Ani SI, která připustila vojenskou akci, jež by ovšem v protikladu k názoru ministra Tvrdíka a v jistém odstupu od mlhavosti českého pojetí mandátu OSN "respektovala mezinárodní právo... a to s výslovným souhlasem Rady bezpečnosti OSN".

Jenže to, co se dere do popředí, je otázka po skutečných motivech válečníků ("Kolik životů za barel?" ptají se tisíce demonstrantů po celém světě) a úpěnlivé hledání záminek pro rozpoutání války. Britský premiér Tony Blair se už donutil až k blábolům o "vazbách mezi členy al-Kajdá a lidmi v Iráku". Že ho pak oficiální iráčtí spíkři označili za lháře, sluší se přehlédnout.

Nesluší se však přehlédnout, že Blairův krajan Michael Chandler, předseda výboru OSN, který dohlíží na sankce proti síti al-Kajdá, popřel existenci důkazů premiérova tvrzení. "Nic dosud v rukou nemáme a nikdo nebyl s to cokoli poskytnout."

Je jasno... Ale vše je opravdu složitější. Pod tlakem neexistujících důkazů a hlavně až běda existujícího veřejného mínění kličkuje také Británie. Dala najevo, že inspektoři mají mít čas a že by Blixův tým měl předložit zprávu o Iráku nejen 27. ledna, ale i 14. února. To je takřka stejný postoj, jaký zaujímá "protiválečné" Německo!

Zůstanou USA a ČR samy? Asi ano, soudě podle domácích nejen Tvrdíkových reminiscencí na Adolfa Hitlera, který bohužel nebyl (jako Saddám bude) preventivně zastaven. Soudě i podle tuzemských úvah, že ampulku s antraxem je možno lehce ukrýt zahrabáním do písku atd., jde o americkou inspiraci. Iráčané mohou ukrýt zbraně kamkoli, třeba do děr, řekl ministr obrany USA Donald Rumsfeld. A jeho poradce a bývalý šéf CIA James Woolsey s aktuálním kritickým břitem připomíná dávnou ústupnost Evropanů před Hitlerem.

Ale ne, sami, jen s USA po boku nezůstaneme. Rumsfeld, kudy chodí zdůrazňuje, že Německo a Francie, "s nimiž jsou problémy", jsou pouze členy starého NATO a nejsou celá Evropa. A potvrzuje tak jasnozřivost pozorovatelů, kteří loni usoudili, že přijetí deseti nových členů středovýchodní Evropy do Aliance a již dříve Česka, Maďarska a Polska před útokem na Jugoslávii (1999) kalkulovalo i s tímto cílem: novicové budou za vstup zavázáni především Spojeným státům. A budou sledovat jejich politiku...

Je mi líto, že se proevropská vláda ocitla v tlačenici válečníků nejen před iráckými, ale i evropskými hradbami. Nic ji tak neohrožuje jako "sedačka" v tomhle trojském koňovi.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků