Hlavní obsah
Jan Chabr, radní pro majetek a majetkové podíly na Magistrátu Prahy. Foto: Milan Malíček, Právo

Našli jsme v Praze desítky nevýhodných smluv, říká radní pro majetek

Pražský radní pro majetek Jan Chabr za T09 09 má pochyby o správě městského majetku. V rozhovoru pro Novinky přiznal, že od svého nástupu prochází nájemní smlouvy a zatím našel zhruba čtyřicet těch, které jsou pro Prahu nevýhodné. I proto zadal kontrolní audity na fungování odboru hospodaření s majetkem, jejich výsledek by chtěl mít v dubnu.

Jan Chabr, radní pro majetek a majetkové podíly na Magistrátu Prahy. Foto: Milan Malíček, Právo
Našli jsme v Praze desítky nevýhodných smluv, říká radní pro majetek

Jedním z vašich cílů, o kterém jste mluvil, je přivést do Prahy zahraničí investory a případně jim nabídnout prázdné pražské prostory k pronájmu. Kdy, jaké a kam byste chtěl dostat?

První krok, který se podle mě myslím povedl, je, že jsme společně s vládním zmocněncem pro spolupráci s evropskou agenturou pro družicovou navigaci GSA Karlem Dobešem bojovali za to, aby v rámci brexitu přesídlila do Prahy podstatná část vesmírné agentury GSA.

Proč podle vás Praze pomůže, že se rozšíří sídlo agentury?

Je to jedna z velkých evropských institucí. Přijdou k nám experti z různých zemí Evropské unie, kteří u nás budou pracovat. Jsou placeni EU a jsou to špičkoví vědci ve svém oboru. Budou tu žít, jíst, pracovat a oni i jejich děti tu budou utrácet peníze.

Proč zrovna tato organizace?

Jedna část už tu je a druhá byla ve Velké Británii a v souvislosti s brexitem organizace přemýšlela, kam se přemístí. Velká část evropských měst měla o přemístění zájem. My jsme jim to nabídli a teď se hledá, jestli se bude rozšiřovat jejich sídlo v Holešovicích.

Kdy se organizace přesune?

Máme komisi, která to bude řešit v průběhu tří měsíců.

Má Praha teď nějaké vhodné prostory?

Jako Praha teď v majetku dostatečně kapacitní prostor nemáme. Bude se muset najít nějaký prostor v soukromých rukou.

Nakousl jste problém městského majetku. Jako jeden z největších úkolů v rámci půlročního plánu jste si dal za cíl zrevidovat nájemní smlouvy, které Praha má. V jaké je to fázi? Kolik už jste jich zkontroloval?

Děláme to po okruzích. Udělali jsem Prahu 1. Co se týká centra Prahy, tak tady máme zhruba 40 nájemních smluv, kde už víme, že nejsou úplně optimální podmínky.

Z mého pohledu jsou tu smlouvy, které byly uzavřeny hrubě pod cenou
Jan Chabr

Co to znamená, že nejsou úplně optimální podmínky?

Z hlediska finančního výnosu. Z mého pohledu jsou to smlouvy, které byly uzavřeny hrubě pod cenou.

Kdo ty smlouvy uzavíral?

To jsou opravdu různé historické smlouvy od 70. let až do roku 2010.

Jsou i nějaké z minulého volebního období?

Těch si myslím, že moc nebude.

Co budete s nevýhodnými smlouvami dělat?

Nejdřív říkám, pojďme si říct, co bude v budoucnu. Nemůžeme ty smlouvy hned vypovědět. Tento týden by měla zasednout majetková komise, kde máme připravený nový princip výběrových řízení. Ta by podle nás měla být dvoukolová. V prvním kole by se hodnotil účel budoucího pronájmu, kde si budeme definovat kategorie, které bychom tam chtěli mít. Poté bude podle účelu vybráno x zájemců třeba i na základě referencí. Ve druhém kole budou soutěžit mezi sebou o nejvyšší cenu. Nechceme, aby tím jediným kritériem byla nejvyšší cena, protože v poslední době nebyl ani tak problém ceny jako toho, co tam chce Praha mít. Podmínky výběrových řízení následně schválí rada.

Jsou tam stametrové kanceláře, kde se platí kolem 9 tisíc korun na měsíc
Jan Chabr

O jaké prostory v rámci těch 40 nevýhodných jde?

Jsou to třeba ateliéry, obchody nebo kanceláře. Někde je tam z dnešního pohledu nesmyslná cena. Jsou tam stametrové kanceláře, kde se platí kolem 9 tisíc korun na měsíc. Tam, kde to půjde, tak je vypovíme a budeme se je snažit přesoutěžit podle nových pravidel. Další věcí je majetek, který spravují správcovské firmy.

O jak velký majetek se jedná?

Praha má 12 správcovských firem v různých režimech. Někteří správci uzavírají nájemní smlouvy na svůj vlastní účet, tzn., že hlavní město už to ani neschvaluje, což je případ Trade Centra Praha.

Kolik má Trade Centrum objektů?

Ono jich nemá tolik, ale jde o velké nemovitosti jako Platýz na Národní třídě, Palác Adria, náplavky, palác TeTa atd.

V paláci Platýz budou bydlet nájemci v bytech s výhledem do atria či na Uhelný trh.

Foto: Jana Šprunková, Právo

Do kdy chcete mít přehled o smlouvách právě pod těmito správcovskými firmami?

Vše bychom chtěli mít do koce roku. Do Trade Centra chceme následně dát i další majetek. Bohužel ne všechny smlouvy, které tam jsou, jsou úplně dobré. To je třeba příklad Platýzu.

Co je tam za smlouvu?

Tam jsou hlavně byty, kde lidi třeba platí měsíční nájem 3000 korun. Některé další smlouvy jsou od 70. let, ale jsou tam i smlouvy, které jsou nové, ale v pořádku nejsou.

Nakládání s městským majetkem má pod sebou odbor hospodaření s majetkem, který za primátorky Krnáčové prošel restrukturalizací. Jste s jeho prací i s prací jeho ředitele Jana Raka spokojený?

V současné době tam probíhá několik auditů. Výsledky by měly být známé v průběhu dubna. Je tam zadaný procesně personální audit, audit na správcovské smlouvy, na hospodářskou činnost, což jsou ty pronájmy, a pak tam jsou veřejné zakázky. Audit jsme zadávali společně jako koalice na základě dohody, protože tady byly historicky pochyby.

Pan ředitel Rak se auditům nebránil
Jan Chabr

Pochyby o fungování odboru?

Jednak a pak tady máte spoustu spekulací, že majetek je pronajímán pod cenou a že nejsou správcovské smlouvy pro město výhodné a že majetek nevydělává tolik, kolik by měl.

Co na to ředitel odboru Jan Rak?

Pan ředitel se tomu nebránil a říkal, že bude rád, ať se to zkontroluje.

Může být on tím člověkem, který může za to, že je majetek pronajímán pod cenou?

Myslím, že dnes se snaží fungovat transparentně.

A jsou doby, kdy nefungoval transparentně?

Je tam dva roky. Mohu jen říct, že ohledně fungování odboru jsou na magistrátu různé spekulace, ale snažíme se, aby vše bylo transparentní. Máme realitní portál, kde vše zveřejňujeme. Budou tam zveřejněny i nájemní smlouvy a vy jako občan můžete tlačit na to, proč jsou špatně pronajaté.

Pojďme ještě k soutěži na provozovatele Staroměstské tržnice, kterou připravujete. Jedna z navrhovaných podmínek je, aby budoucí provozovatel měl jistinu 20 milionů korun. To je dost, neznevýhodňuje to menší firmy?

To je k diskusi, jestli to bude 20, nebo 10, nebo 5. Tohle není úplně pro startup a ve chvilce, kdy chcete dělat takhle velký projekt, tak si nemyslím, že 20 milionů je neúnosná částka. Možná ustoupíme a půjdeme níž, ale zase se nemůžeme dostat do rizika, že to dáme někomu, kdo není ekonomicky silný, protože provoz může být prvních pár let ztrátový.

Víte už o někom, kdo má zájem se do soutěže přihlásit?

Zájem projevili Bratislaváci s Ondřejem Kobzou. Měli vizi a nápad a řekli, dejte nám to napřímo, my se nechceme hlásit do výběrového řízení. Řekl jsem jim, ať se přihlásí, protože nejsem zastáncem myšlenky dát to někomu z ruky. Přišli za mnou i provozovatelé Mercada v Madridu, že by se do toho také rádi přihlásili. Ale věřím, že se přihlásí víc zájemců.

Vizualizace Staroměstské tržnice v Praze

Foto: Regionální portál hl. m. Prahy

Do kdy chcete mít vybraného provozovatele?

Do září, aby se i následné kroky v rámci rekonstrukce udály v souladu. Teď se k tomu bude moct vyjádřit i opozice. Toto připravil odbor hospodaření s majetkem na základě vlastní historické zkušenosti, že velké firmy jsou dlouhodobě schopny plnit závazky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků