Hlavní obsah

Na Hradě si vylepšovali platy mrtvými dušemi

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Je to příběh jako od Gogola – kapitola Kanceláře prezidenta republiky státního závěrečného účtu by v uplynulých dvou letech mohla sloužit jako námět pro další díl jeho Mrtvých duší. Ačkoli platy ve státní správě klesaly nebo byly zmraženy, na Hradě za šéfování Václava Klause průměrné platy naopak trvale rostly.

Foto: Petr Horník, Právo

Pražský hrad

Článek

Od ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) dostali zdejší ekonomové před dvěma lety – tak jako v jiných úřadech − o deset procent méně. Již dva roky po sobě má tak kancelář na rozdělování 49 441 000 korun.

Zaměstnanci kanceláře prezidenta – či alespoň někteří − si platově přesto polepšili. Přišli totiž na fintu: ze státního rozpočtu fasovali na mzdy tolik, jako by zde pracovalo 114 lidí.

Tolik jim umožňovala tzv. tabulka, kterou znají ve všech státních institucích. Ve skutečnosti jich ale na Hradě v roce 2011 bylo zaměstnáno pouze devadesát a o rok později dokonce ještě o tři méně.

Průměrný plat v prezidentské kanceláři tak mohl proti plánovaným 36 141 korunám být v roce 2011 o 9638 korun vyšší, tedy 45 779 korun. O rok později převyšoval rozpočtem stanovený plat pro tuto instituci o více než 11 tisíc a činil 47 357 korun.

Kalousek: Je to nemravný fígl

Kalousek Právu řekl, že tato metoda se těžko postihuje, neboť neporušuje předpisy.

„Není to nic proti zákonu, platí nějaká systemizace, oni mají nějaká místa daná tabulkou, a na ta berou rozpočtované prostředky. Těch lidí tam mají úmyslně méně, aby si mohli dávat obrovské odměny. V souladu se zákonem to je, v souladu s etikou a mravností to není,“ řekl Právu Kalousek.

„Oni nám vždycky vysvětlí, proč zrovna v tu chvíli nemají stav naplněný, ale že to hned zítra naplní. Je to bohužel běžný fígl. Peníze na odměny jsou často z těchto ‚černých duší‘,“ dodal ministr, kterého na nesrovnalost upozornili i jeho podřízení.

„Říkal jsem jim, nechte mrtvé mrtvým… Kancelář prezidenta, stejně jako kapitoly Ústavního soudu či NKÚ jsou tzv. prioritní rozpočtové kapitoly, kde vláda není suverénem. Tím je zde sněmovní rozpočtový výbor. Není možné připustit, aby docházelo k ovlivňování moci, což platí zejména u Hradu. Od ministra financí by to mohlo vypadat jako laciný mocenský zápas,“ vysvětlil Kalousek.

Čtvrthodina stačila

Hradní kapitola státního závěrečného účtu prošla i letos sněmovním rozpočtovým výborem jako nůž máslem. Projednávání této kapitoly bývá formální. Minulý týden v rozpočtovém výboru trvalo zhruba čtvrt hodiny.

Poslanců bylo jako šafránu, diskuse neproběhla žádná. Pouze Pavel Bém (ODS) prohlásil, že by se mělo prezidentské kanceláři poděkovat, jak Hrad hospodárně nakládá s penězi. „Jestli to prohlásil Pavel Bém, tak to je úžasné a mluví to samo za sebe,“ ironicky poznamenal Kalousek.

Člen výboru Jiří Dolejš (KSČM) připustil, že to, kdy se rozpočtují peníze podle tabulek, a ne podle skutečné potřeby, je doslova gogolovská klasika. „Oni si takto fasováním na tabulková místa nadlepšují peněžní fond. Je to praxe, která obchází zmrazení platů ve veřejné sféře,“ řekl Právu.

Podle něho by to vyřešily důkladné personální audity, které by odhalily, kolik je třeba v kterém úřadě zaměstnanců. „To je doporučení novému prezidentovi,“ uvedl poslanec, kterého v potřebě auditů podporuje i místopředsedkyně rozpočtového výboru Helena Langšádlová (TOP 09).

Podle Dolejše ale nemá smysl proti hradní kanceláři bojovat, neboť opozice nemá šanci rozpočtové kapitoly zablokovat.

„My můžeme tak maximálně vznést dotaz, co s tím chtějí v budoucnu dělat. Jednou jsme to zkusili, když se nám podařilo neschválit kladné usnesení ke kapitole státního dluhu, a byli jsme pak Sněmovnou přehlasováni,“ dodal Dolejš.

Marný boj

Hradní kancelář v tom ale není sama. To připustil i Kalousek. „Děje se to i v jiných institucích. Ví se o tom. Nikdy jsme s tím bojovat nepřestali, nikdy to nevyhrajeme, ale nikdy s tím bojovat nepřestaneme,“ prohlásil ministr.

Nad takovými praktikami kroutí hlavou i firemní odborníci. Jak řekla Právu zkušená účetní a personalistka s praxí jak ve státní instituci, tak i v soukromé firmě Jiřina Jirásková, soukromý podnikatel by s tím byl rychle hotov.

„Kdyby zjistil, že se dá práce zvládnout s menším počtem pracovníků, pak by ty nadbytečné propustil. Ale nikdy by nerozdělil mezi zbývající všechny ušetřené peníze – maximálně polovinu. To se nedělalo ani v minulosti,“ řekla Právu.

„Kdysi na to existovali normovači, kteří měli jasno o tom, kolik kdo může a má za osm hodin udělat. Každý rozpočtově odpovědný šéf by takový přehled měl mít i nyní. Což na Hradě buď nemají, nebo si rezervy drží kvůli penězům,“ dodala.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám