Článek
Operovaný pacient již prodělal několik srdečních infarktů a podrobil se bypassové operaci. Kvůli poškozenému srdečnímu svalu se u něj začaly projevovat život ohrožující arytmie, proto mu musel být k upravení rytmu před třemi lety implantován defibrilátor. Onemocnění se projevovalo dušností už při běžné námaze, pacient nesnesl žádnou zátěž, léky již nezabíraly. Definitivně zachránit by ho mohla jedině transplantace srdce.
„Nový přístroj pomůže jeho srdci k tomu, aby mohlo lépe pracovat jako pumpa. Pokud vše dopadne podle očekávání, bude se moci více namáhat a vykonávat i činnosti, které pro něj dosud byly tabu,“ říká prof. Neužil.
Systém se skládá ze tří elektrod a generátoru elektrických pulzů. Dvě elektrody zavedou kardiologové do pravé srdeční komory a jednu do pravé síně, generátor voperují pod kůži.
„Elektrody stimulují svalovinu srdce. Tato stimulace je založena na jiném principu než u běžných kardiostimulátorů. Tady nám jde o zlepšení hospodaření srdečního svalu s vápníkem, což je jeden z minerálů, jenž umožňuje stahování svalů. Díky stimulaci se podaří toto hospodaření zefektivnit, svalová buňka pracuje lépe a tím dojde k malému, byť pro pacienta velmi důležitému zlepšení činnosti srdce,“ vysvětluje profesor Neužil. Systém se musí jedenkrát týdně dobít pomocí speciální baterie. To je schopen pacient provádět sám doma, nemusí kvůli tomu jezdit do nemocnice.
Tyto nové typy modulátoru už se běžně zavádějí v několika evropských zemích, v ČR se zkoušely v rámci studie již před šesti lety v Nemocnice Na Homolce i v IKEM. V Nemocnici Na Homolce šlo nyní o první klinický případ v ČR.
Budou jednat s pojišťovnou
„Do budoucna bychom chtěli tyto systémy implantovat více lidem, kteří jsou pro tento zákrok vhodní. Ještě zbývá vyjednat podmínky úhrady léčby se zdravotními pojišťovnami,“ dodal profesor Neužil.
Chronické srdeční selhání je novodobou epidemií, počet těchto onemocnění každým rokem roste. Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 až dvě procenta, přičemž vzrůstá až na deset procent u věkové skupiny nad 70 let.
V Evropě je ročně nově diagnostikováno půl miliónu lidí se srdečním selháním. Onemocnění je dlouhodobé, dochází při něm ke snížení funkční schopnosti srdce jako pumpy a tím k poruše funkce i dalších orgánů a k následným projevům, jako je například dušnost – nejprve při námaze, později i v klidu –, dále únavnost a otoky dolních končetin. Choroba významně zhoršuje kvalitu života nemocných.