Článek
Ministryně svůj návrh zdůvodňuje růstem mezd a spotřebitelských cen, k němuž v uplynulých letech došlo.
Příslušné vládní nařízení už Müllerová rozeslala v těchto dnech do připomínkového řízení.
Před časem se totiž na potřebě zvýšení minimální mzdy, se kterou vláda nehýbala už šest let, shodli zástupci odborů i zaměstnavatelů. Jenže navzdory tomu pokus Müllerové ve vládě narazí a minimální mzda zůstane nejspíš i nadále na stejné úrovni.
„Vláda to neschválí“
„Obávám se, že to vláda neschválí, a tím dá jen najevo, jak pohrdá těmi, kdo za minimální mzdu musí dělat,“ řekl Právu šéf nejsilnější odborové centrály ČMKOS Jaroslav Zavadil.
Připomněl, že při jednání tripartity přišli zástupci zaměstnavatelů s návrhem na zvýšení o 400 korun, odbory pak s šesti stovkami.
Ministryně podle něj avizovala, že by ráda, aby se sešli uprostřed, a proto navrhuje 8500 korun.
„Kdyby se nakonec ukázalo, že přece jen vláda bude moudrá a odsouhlasí návrh paní ministryně, tak se vládě hluboce omluvím,“ dodal Zavadil.
Zdá se ale, že jeho omluva nehrozí. „Doufám, že to ve vládě neprojde,“ řekl totiž Právu Kalousek s tím, že pro to ruku v žádném případě nemůže zvednout. „Na minimální mzdu mám už dvacet let stejný názor a na stará kolena ho nezměním,“ doplnil. Podle něj by tento institut vůbec neměl existovat.
Také Nečas se už nechal slyšet, že „navýšení minimální mzdy je cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly“. Kalousek svůj nesouhlas zdůvodňuje situací na pracovním trhu. Pokud se majitel malé firmy, třeba pekárny, potýká s každou korunou nákladů a stát mu nařídí zvýšit minimální mzdu, a tím se mu zvýší i odvody, nezbyde mu podle ministra nic jiného než se někoho zbavit.
„Když musíte někoho propustit, bude to ten nejméně potřebný, tedy ten nejslabší a nejzranitelnějším na pracovním trhu,“ tvrdí Kalousek, byť připouští, že počet lidí pracujících za minimální mzdu je málo a pohybuje se někde kolem jednoho dvou procent.
Zastánci zvýšení minimální mzdy ale tvrdí, že kvůli jejímu zamrznutí už neplní motivační funkce v ekonomice a mnoha lidem se za minimální mzdu nevyplatí pracovat a raději zůstávají na sociálních dávkách. Navíc reálná úroveň této mzdy neustále klesá.
Na to Kalousek tvrdí, že raději by šel cestou snižování dávek, aby lidi motivoval k práci.
Minimální mzda představuje v Česku 32 procent průměrné mzdy, v EU kolem 40 procent.
V přepočtu na paritu kupní síly v EU má ČR podle statistik šestou nejnižší minimální mzdu. Po odečtení daní a pojištění dostane zaměstnanec pobírající minimální mzdu 7120 korun.