Lambert ve vedení ČT zůstane, i přes členství v milicích

Rada ČT upozornila Janečka, že porušoval lustrační zákon tím, že Lamberta ve funkci toleroval. Poté vzala na vědomí informaci generálního ředitele, že bude oddělena funkce programového a finančního ředitele ČT.

Janeček uvedl, že během tříhodinového jednání se hovořilo i o možnosti, že by odvolal Lamberta z obou funkcí, a poté mu dal výpověď. Nakonec se přiklonil k tomu, že v následujících dnech rozdělí dosavadní spojenou funkci a Lambert zůstane v ČT na postu finančního ředitele; funkci programového šéfa ČT obsadí někým jiným.

V průběhu neveřejného jednání padl i návrh, aby Janeček v souvislosti s Lambertovým působením v ČT odstoupil z funkce. Pro tento návrh ale hlasoval jediný člen rady, který tuto možnost navrhnul. Deset bylo proti a tři se zdrželi, uvedl předseda.

Atmosféra před jednáním byla jiná než obvykle. V sále, kde jindy bývají jen tři novináři, vedení ČT a pár starších občanů, kteří veřejná jednání Rady pravidelně sledují, bylo plno.

Návrh, aby jednání Rady ČT bylo uzavřené, podala radní Helena Fibingerová s odkazem na to, že při projednávání personálních záležitostí může přijít řeč na citlivé osobní údaje. Poukazovala přitom na zákon o ochraně osobních dat. Při hlasování bylo osm členů Rady ČT pro uzavřené jednání, nikdo proti, pět členů se zdrželo.

Lambert před jednáním označil jeho případnou výpoveď za protiprávní. "Rozhodnutí, jímž bych byl odvolán z funkce nebo jímž by mně byla dána výpověď z pracovního poměru, bych proto byl nucen pokládat za odporující právním předpisům a na základě toho konat", uvedl Lambert a dodal, že více než soudní jednání by ke zklidnění situace prospělo vyžádat posudek od ústavu státu a práva.

Poznamenal, že navíc je podle něj v současné době otázka jeho členství v LM nadbytečná, neboť od letošního roku platí nový zákoník práce, podle kterého se již na jeho funkce lustrační zákon nevztahuje.

"Opakuji, že jsem v minulosti neučinil žádný úkon nebo projev vůle, jímž bych se přihlásil za člena Lidových milicí. Tvrdím proto, že na mě nelze nahlížet jako na příslušníka Lidových milicí," uvedl Lambert. Podle něj Janečkovi o svém bývalém členství v LM řekl už od samého počátku jeho působení v ČT. Popřel, že by tuto okolnost tajil či informoval o ní neúplně.

Janeček ale tvrdí opak. O Lambertově členství v LM až do počátku února nevěděl a ani dříve to z Lambertových vyjádření pro něj nevyplývalo.

Janeček měl v plánu navrhnout odvolání a výpověď Lambertovi proto, aby v konečné fázi rozhodl soud. Janeček totiž očekával, že se vrchní a programový ředitel k soudu odvolá a ten určí, zda Lambert může či nemůže kvůli svému členství v LM zastávat jedny z nejvyšších funkcí v ČT.

"Jsem přesvědčen, že jedině toto jasné vyhrocení případu poskytne dostatečný základ pro všestranný soudní přezkum v krátké době. Výsledné soudní rozhodnutí bude zavazující a bude muset být respektováno zde v České televizi i na veřejnosti," uvedl Janeček v jeho prohlášení.

Janeček ale současně Lambertovi nabídl, aby po dobu výpovědní lhůty vykonával funkci poradce. Po jejím vypršení byl Janeček připraven s Lambertem v mezích platných právních předpisů uzavřít smlouvu o externí spolupráci. "Bude-li zde pravomocný soudní rozsudek vyvracející současná podezření, nic nebrání obnovení plnohodnotné, troufám si tvrdit úspěšné spolupráce," uvedl Janeček ve zprávě.

Lambert předminulý týden členům rady v dopise sdělil, že byl veden podle něj nedobrovolně v předlistopadových Lidových milicích.

Předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS) poté vyzval Janečka, vedení nezávislých odborů ČT a členy Rady ČT aby, pokud o Lambertovi členství v milicích věděli, rezignovali.

Janeček reagoval prohlášením, ve kterém odmítá, že by v Lambertově případě vědomě porušoval zákon; připustil ale, že mohl jednat striktněji. Také odbory odmítly, že by o Lambertově členství v Lidových milicích věděly a naopak tvrdí, že se již nějaký čas o tom snažily získat informace od vedení ČT.