Článek
Po ne zcela totožném přístupu k válce v Iráku a především po sporu o budoucí tvář EU jde v krátké době už o třetí výměnu stanovisek těchto dvou politiků. Prezident Václav Klaus v rozhovoru pro sobotní vydání listu Süddeutsche Zeitung uvedl: "Na základě naší historie jsme velmi citliví, když jde o cizí vojenské jednotky na našem území." Klaus v narážce na přítomnost sovětských vojsk v bývalém Československu řekl, že "nové rozmístění cizích jednotek by asi nebylo vítáno".
Svoboda, jenž se v sobotu zúčastnil neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU a vstupujících států v Řecku, podle ČTK reagoval na Klausova slova výrokem: "Nic není rozhodnuto, ale určitě bych to neodsuzoval." Podle něj poučení z dějin ukazuje, že "bez USA v Evropě není zajištěná bezpečnost".
Uvedl, že rozmístění vojáků by bylo předmětem další diskuse. Zároveň dodal, že je nutné brát českou bezpečnost jako bezpečnost celoevropskou, ale že by také záleželo na tom, o kolik vojáků by šlo, za jakých podmínek a kde přesně by byli rozmístěni.
Při své březnové návštěvě Washingtonu Svoboda připustil, že zmíněný přesun nelze vyloučit, ale zároveň připomněl, že z hlediska vzdálenosti by asi nebyl pro USA zajímavý. "Česká republika je připravena v tomto případě určitě být maximálně otevřena tomuto řešení, ale myslím si, že nepůjde o ČR," řekl ministr zahraničí.
Špidla chce debatu, Mareš vojáky
Premiér Vladimír Špidla žádá k věci především debatu. České televizi k problému sdělil: "Jsou země třeba jako Maďarsko, kde základna je a zdá se, že ku prospěchu. Prostě je to třeba posoudit velmi vážně, nelze to odmítnout jen tak bez jakékoli úvahy, stejně jako to nelze přijmout bez jakékoli úvahy."
V Nedělní partii televize Prima místopředseda vlády a šéf US-DEU Petr Mareš myšlenku přítomnosti amerických základen v Česku přivítal. "Pochopitelně nic proti rozmístění našich koaličních spojenců na našem území nemám, bude-li to v souladu s našimi spojeneckými závazky a ku prospěchu naší obranyschopnosti," uvedl. Podle něj přítomnost amerických vojáků v Evropě po 2. světové válce byla předpokladem uchování míru na tomto kontinentě.
Pro přítomnost amerických vojáků v České republice je i ODS. Klausův stranický kolega, stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil, který se domnívá, že pokud by Spojené státy skutečně uvažovaly o přemístění některých jednotek na východ, měla by o takové nabídce Česká republika vážně uvažovat. "Je to dobré řešení," uvedl. Soudí také, že prezidentova slova nelze interpretovat jako odmítnutí případného přesunu Američanů z Německa do Česka: "Spíše se zamýšlel nad tím, jaké by to mohlo vyvolat nálady ve veřejnosti."
Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf v Nedělní partii uvedl: "Nemyslím, že by nám kdokoli mohl zdůvodnit nějakou bezpečnostní hrozbu ve střední Evropě v horizontu příštích desetiletí, čili nevidím důvod, aby na našem území byly jakékoli cizí jednotky."
Místopředsedkyně komunistů Zuzka Rujbrová neuznává ani argumenty o snížení nezaměstnanosti: "Nezaměstnanost nelze řešit tím, že budeme dělat servis cizím vojskům."
Tvrdík: nabídka není na pořadu dne
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v půli března sice nevyloučil, že později budou na území ČR rozmístěny zahraniční jednotky, muselo by to však být, jak sdělil, ve společném zájmu Severoatlantické aliance, případně EU. "Máme samozřejmě zájem na co nejlepší spolupráci s USA, ale taková nabídka není v tuto chvíli na pořadu dne," poznamenal Tvrdík. A počátkem téhož měsíce uvedl: "Všechno, co by bylo velkou výhodou pro ČR, by bylo velkou nevýhodou pro Německo. A my v tuto chvíli nemáme zájem - v rámci vyváženosti našeho postoje - vyhrocovat napětí mezi spojenci," prohlásil Tvrdík a zdůraznil: "Jednostranné přemístění základen z Německa bychom nemohli podpořit."
Jak zjistil při své cestě v USA loni v říjnu zpravodaj Práva Kamil Houska, podle bezpečnostních expertů amerického ministerstva zahraničí i Pentagonu je Česká republika ideální zemí pro rozmístění nejen radarů, ale zejména raket, které by v budoucnu měly chránit Evropu před případným napadením například ze strany Iráku, Íránu či dalších nebezpečných režimů.
"Bude záležet, jak se k tomu pochopitelně postaví česká vláda," uvedl tehdy expert amerického ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován. USA přitom už sondují, jaké jsou v Česku konkrétní možnosti.
O raketových základnách Američané diskutovali i s ministrem Tvrdíkem při jeho návštěvě Washingtonu. "Nabídli jsme Spojeným státům možnost rozmístění systému protiraketové obrany na českém území," řekl Tvrdík při loňské zářijové cestě do USA po setkání s americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem a náměstkem amerického ministra zahraničí Richardem Armitagem. Američané uvítali Tvrdíkovu ochotu spolupracovat, uvědomovali si však i možnou kontroverzní odezvu, kterou by mohl krok vyvolat v české veřejnosti, jež má letitou negativní zkušenost s dislokací sovětských vojsk.
