Kardinál Vlk oživil spor o katedrálu svatého Víta

Vlk tak vzkázal svému nástupci, pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi, že kdyby nepřistoupil v roce 2010 na dohodu s prezidentem Václavem Klausem, že chrám zůstane státu a o správu se budou starat společně, mohl dnes sv. Vít patřit církvi.

Ústavní soud sice nerozhodoval přímo ve věci katedrály, ale ve verdiktu dal za pravdu třem stěžovatelům – Václavu Třmínkovi, Nele Třmínkové a Julii Šedivé, že jejich předkům vzal komunistický režim v roce 1955 nemovitosti na Pražském hradě „svévolným zásahem“.

Tehdejší vláda vyvlastnila nemovitosti na Pražském hradě „jménem čs. lidu“ vládním nařízením 54/1955.

Stejným nařízením stát zabral i katedrálu. Toto nařízení obsahuje formulaci, že „k zabezpečení řádné správy a ochrany se vytváří chráněná oblast Pražského hradu“.

Vlk, který ještě ve funkci pražského arcibiskupa za navrácení chrámu intenzivně bojoval, považuje rozhodnutí soudu za potvrzení církevního vlastnictví.

„Ústavní soud tak de facto potvrdil, že vlastníkem katedrály je i nadále církev. Žádný jiný právní akt ji na stát nemohl převést,“ uvedl Vlk na svém webu.

Připomněl současně i to, že zákon o tzv. církevních restitucích, prosazený Nečasovou vládou, na jehož základě církve dostanou zpět nemovitosti za 75 miliard a 59 miliard korun (plus inflaci) za nevydané nemovitosti, církvi přímo zakazuje o katedrálu a dva přináležející domy usilovat.

„A proto i zmínka v restitučním zákoně 428/2012 Sb., že katedrála (ne ostatní nemovitosti?) je výjimkou a že o ni církev nemůže žádat, je potvrzením výše uvedeného bezpráví bez jakéhokoli právního podkladu,“ napsal Vlk.

Zákon vláda v parlamentu prosadila na základě dohody se 17 církvemi, z nichž zdaleka nejsilnější je katolická, takže Vlkova slova se dají vyložit i jako výčitka na Dukovu adresu.

Sám Duka v úterý Právu sdělil: „Nadále platí smlouva mezi Hradem a arcibiskupstvím a to, co z ní vyplývá.“

Probošt metropolitní kapituly sv. Víta a biskup Václav Malý chápe usnesení ÚS jako morální vítězství církve. „Je pozitivním faktem, že Ústavní soud rozhodl v dané záležitosti spravedlivě a věcně. Lze doufat, že různé ideologické pohledy provázené neznalostí a předsudky ztrácejí půdu pod nohama,“ sdělil v úterý Právu Malý.

Ústavní soud v senátu vedeném soudkyní Michaelou Židlickou zrušil rozhodnutí obecných soudů, které odmítaly stěžovatelům stejně jako církvi vyhovět.

Vláda svým usnesením z roku 1955 podle Ústavního soudu „neprojevila svou vůli k převzetí předmětných nemovitostí jednoznačným, seznatelným a dostatečně určitým způsobem“.

To, že ho chtěla zabezpečit pro chráněné území, považuje ÚS za vágní a svévolnou formulaci.

„Převzetí věci za takových okolností a s odkazem na takový ‚právní titul‘ nelze chápat jinak než jako svévolný zásah do vlastnického práva stěžovatelů (jejich právní předchůdkyně), jenž je zcela neslučitelný s byť i jen základními atributy právního státu a jehož intenzita postačuje k jeho identifikaci jako postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody,“ rozhodl senát ÚS.

Bývalý šéf legislativního odboru Hradu Jan Bárta Právu řekl, že církev se dohodou ani zákonem nezavázala, že nikdy nebude o chrám usilovat.

„Jestli to je pravda, tak to nejsou vrátka, ale vrata pro církve,“ uvedl Bárta. A dodal: „Když se někomu podaří vysoudit nějakou zahradu, o kterou přišel vládním nařízením 54/1955, tak je to precedenční a církev vám okamžitě řekne: Nedostali jsme náhradu podle zákona, ale chceme ji na základě neplatnosti toho a toho.“

Spor o katedrálu se táhl osmnáct let. Obecné soudy nejdříve vyšly církvi vstříc, ale poté, co se postavil proti Nejvyšší soud, rozhodly, že chrám zůstává státu.

Vlk odmítal veškerá smírčí řešení a podal stížnost k ÚS. V roce 2010 se ale stal pražským arcibiskupem Duka, známý blízkým vztahem ke Klausovi, a ten pár měsíců po nástupu do funkce oznámil, že je ochoten přistoupit na dohodu, kdy chrám zůstane státu a správa bude společná.

Navíc správa Pražského hradu poskytla kapitule sv. Víta dvě budovy v areálu Hradu – Staré proboštství a Mladotův dům.

Církve začaly od začátku roku žádat o vrácení svého bývalého majetku. Státní pozemkový úřad, který má vracení na starosti, přijal žádosti na vrácení přes 11 tisíc pozemků. O jaké nemovitosti jde, nechce úřad sdělovat.

ČSSD proto navrhla zákon, který bude úřadům nařizovat, aby žádosti zveřejňoval. Zákon má šanci projít, protože pro něj kromě opozice zvednou ruce poslanci vládní strany LIDEM. Právu to v úterý potvrdila šéfka strany Karolína Peake. „Sice kolem toho bude v koalici trochu křiku, ale zvedneme pro to ruku,“ řekla Právu.

Premiér Petr Nečas podle svých včerejších slov nepočítá, že by kvůli tomu byla zásadní koaliční roztržka.