Článek
To je novinová zpráva, při jejímž čtení jsem si vzpomněl na jarní interview s tehdejším premiérem a šéfem ČSSD Vladimírem Špidlou. Vyměnili jsme si názory i mimo diktafon a jedním z mých zážitků bylo Špidlovo odhodlání učinit soc. dem. přátelštější k lidem, kteří se vypracovali na úroveň, kde se výkon odměňuje násobkem průměrného platu.
Špidla byl tehdy velmi nespokojen s tím, že lidé s vysokými příjmy jsou například diskriminováni při výpočtu důchodu a ne vlastní vinou spadnou na žebříčku osobního blahobytu hned o několik stupínků. Přitom málo placení spoluobčané mají nárok na důchod, který se nijak rapidně od jejich příjmů neliší, takže jsou v relativní výhodě.
Byl to jeden ze základních bodů pozdněšpidlovského chápání identity sociální demokracie - jako strany, která se má více spojit s lidmi tvůrčími a úspěšnými, nikoli jen s rutinními pracovníky. Půl roku po Špidlově rezignaci zazněla z vlády reminiscence těchto jarních nálad.
Jenže přichází v době začínajících mrazů. Špidla se odrazil od české reality a přistál v Bruselu. Nástupci s jasnou osobní vizí, co má strana dělat dál, aby nenaplnila proroctví Miloše Zemana, že skončí na sedmi procentech, do Lidového domu nedorazili. Na jedné straně je ojedinělý výstup Stanislava Grosse na sobotním ÚVV s proevropskou středovou cestou, která bude bolet, protože obsahuje nutné fiskální reformy. Ojedinělý je tento Grossův projev i tím, že ani před ÚVV, ani po něm neztratil na toto téma jediné slovo.
Na druhé straně je Zdeněk Škromach, který sice Grossovu vizi kritizuje, ale zároveň se mu neodvážil postavit tváří v tvář s vlastní koncepcí, že finanční možnosti se mají upravit podle voličských potřeb. Není nic nového v tvrzení, že v soc. dem. vládne zmatení pojmů. Místopředsedkyně českobudějovického OVV ČSSD Vlasta Bohdalová se vrátila ze zmíněného ústředního výkonného výboru a do novin řekla, že s Grossovou analýzou souhlasí. Hádejte, co v této souvislosti pokládá za úkol ČSSD? "Musíme se pokusit občanům jasně vysvětlit, že to, co soc. dem. dělá, jim přináší prosperitu, a ne že je ožebračuje."
Zkuste tohle říct lidem s podprůměrnými a průměrnými příjmy, kterým vláda s dominancí ČSSD snižuje nemocenskou. Jsou to občané, které měla na mysli Vlasta Bohdalová?
Anebo jde o ty druhé, s vyššími příjmy, kterých si vážil Špidla? Teoreticky by to možné bylo. Ale tito voliči zpravidla odešli spolu se Špidlou a pro Grosse mají označení hraničící s urážkou, protože ho považují za kariéristický potěr. Lubomír Zaorálek s jeho tvrzením, že soc. dem. není jen stranou pro chudé, nestačí.
Široká náruč, která by dokázala zahrnout obě skupiny, jež k sobě mají - s postupující diferenciací společnosti - stále dál, se vyskytla v Lidovém domě jen jednou. Patřila v letech 1996-98 Miloši Zemanovi. Ale i tohle železné objetí časem povolilo.
Dnešní lídři ČSSD se o opakování nepokoušejí, mají krátké ruce. Pokračováním ve svém nesourodém stranickém přátelství bez jasné přednosti pro nízko- či vysokopříjmové voliče odpuzují jak jedny, tak druhé.
PRÁVO 11. prosince