Článek
Výčet vracených položek mohou lidé porovnávat na několika statutárních úrovních, a to podle toho, jak detailní pohled na mapu na serveru www.cirkevrestituce.cz (server je momentálně přetížený, pozn. red.) zvolí. Jednoduše tak lze vyčíst například to, že v celém Pardubickém kraji si církve nárokují 7734 hektarů lesní půdy, luk, orné půdy a dalších položek i že třeba v bezmála dvoutisícovém Vlachově Březí na jihu Čech mají církve dostat 15,8 hektaru.
Celkovou plochu navraceného majetku přitom mapa s odkazem na tabulky ministerstva kultury, které má restituce na starosti, rozčleňuje podle jednotlivých kategorií. Kromě lesní či orné půdy se tak lidé dozvědí například to, jakou část majetku tvoří hřbitovy, chmelnice, ovocné sady, rybníky či zastavěné a nezastavěné plochy.
Například v Rapotíně nedaleko Šumperka by církvi připadlo 2,4 hektaru lesní půdy, 0,175 hektaru luk, 19 hektarů orné půdy, 0,238 hektaru pastvin, 0,389 hektaru zahrad a 0,025 hektaru z kategorie „ostatní plochy“.
Boj o výčet majetku i o hranici roku 1948
Jak nedávno informovalo Právo, katolická církev se v případě schválení restitucí stane největším soukromým vlastníkem půdy v Česku. Restituční zákon totiž počítá s tím, že jí bude vráceno celkem 180 až 200 tisíc hektarů polí, lesů a dalších pozemků.
Nějaký pozemek církev získá skoro v každé vsi a městě. Podle seznamu, který zveřejnilo ministerstvo kultury, církev bude zřejmě žádat i stovky hektarů v Praze a v jejím nejbližším okolí a v dalších lukrativních místech republiky. Třeba v lázních (Mariánské Lázně, Poděbrady) nebo v Českém Krumlově, který je jedním z nejčastějších cílů zahraničních turistů.
Při rozhodování o majetkovém vyrovnání se vycházelo ze stavu před 25. únorem 1948. Odpůrci restitucí, zejména z řad opozice, často zpochybňují rozsah vracených položek. Podle nich je výčet majetku nadhodnocený a neodpovídá skutečnému tehdejšímu stavu. Mnozí navíc argumentují, že majetek v dané době nebyl ve vlastnictví církví, nýbrž státu, a že tedy může dojít k prolomení restituční hranice roku 1948.
Senát zákon nejspíš vrátí
Podle vládního návrhu by měly církve od státu získat 56 procent někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za zbylý majetek pak mají během tří desetiletí inkasovat náhradu 59 miliard korun, s inflací až 96 miliard. Z toho převážná většina má připadnout katolické církvi.
Přijetí zákona Poslaneckou sněmovnou dlouhou dobu doprovázely ostré diskuse a tahanice nejen v parlamentu. A ani poté, co jej poslanci v polovině července ve třetím dějství odsouhlasili, zřejmě toto téma neutichne. Už teď je jisté, že půjde o stěžejní bod opozičních stran v kampaních pro nadcházející senátní a krajské volby. Stejně jako oni totiž ani množství pravicových voličů restituce neschvaluje.
Nyní je ovšem řada na Senátu ovládaném ČSSD, který zařadil restituce do programu své srpnové schůze. Očekává se, že senátoři zákon, který je na pořadu už ve středu, budou vetovat. Vládní poslanci pak budou při dalším jednání potřebovat pro schválení nadpolovičních 101 hlasů, aby veto Senátu přehlasovali.
