Článek
Český důchodce je pracovitý, aktivní, k lékaři chodí, jen když opravdu musí, chce být soběstačný a má mladou duši. Pokud by měl vybírat mezi láskou a penězi, volí lásku.
Vyplývá to z průzkumů Ústavu marketingu a obchodu brněnské Mendelovy univerzity. „Naše zjištění naprosto boří zcela mylné představy, které o dříve narozených nedopatřením máme. Možná jim dostatečně nenasloucháme,“ řekla Právu vedoucí ústavu Lea Kubíčková.
Neříkejte jim senioři
Pokud Češi v penzi něco opravdu nemají rádi, pak je to oslovení důchodce nebo senior. U některých dotazovaných se dokonce výzkumníci setkali s reakcemi, že i v poměrně vysokém věku odmítají senior pasy, umožňující různé výhody, protože „přece nejsou až tak staří“.
Jedna z dotazovaných odmítla v osmdesáti letech účast na cvičeních pro seniory jen kvůli tomu, že mají v názvu slůvko senior a ona ještě „mezi babičky a dědečky nepatří“. Je lépe ve spojitosti s nimi používat obraty jako zkušenější nebo dříve narození, uvedla Kubíčková.
Český senior není mudrlant neustále si stěžující na finance. V jednom z průzkumů se odborníci dotázali 3500 důchodců na to, jak jsou spokojeni se svojí životní situací. Výsledek překvapil: 52 procent ji vnímá jako dobrou, 43 jako přijatelnou a jen čtyři procenta jako vyloženě špatnou. Většina dotázaných uvedla, že jejich příjem postačuje na základní potřeby.
Pokud ministr financí chce posílat české seniory do práce, měl by podle výzkumníků vědět, že v roce 2015 pracovalo v zemi 2,1 procenta důchodců. ČR se ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy umístila hned na druhém místě za Německem, kde pracovalo 2,57 procenta seniorů. Na posledním místě skončilo Slovensko s 0,78 procenta zaměstnaných penzistů.
Chtějí domov, ne penzióny
Důchodci, kteří považují svůj zdravotní stav za přijatelný, obvykle navštíví svého obvodního lékaře zhruba pětkrát do roka. „Není to nic otřesného. Neplatí tedy, že zbytečně vysedávají v čekárnách ordinací,“ uvedla Kubíčková. Upozornila, že mnozí čeští senioři ani netouží po luxusních domovech důchodců. Mnozí se cítí doma nejlépe. Jinými slovy stařenka bydlící na samotě u lesa se cítí ve svém domečku bezpečněji než v moderním penziónu pro důchodce.
Překvapení výzkumníků vzbudil průzkum zaměřený na používání internetu. Většina seniorů jej považuje za nezbytný. Většinou si na něm mailují, mnozí z nich „sjíždějí“ videa, rádi hledají informace a mnohým nedělá problémy internetové bankovnictví. Stejně, jako se studentky přes sociální sítě domlouvají na posezení u kávičky, to dělají i jejich babičky.
O tom, že český důchodce je aktivní, ví své například brněnská městská policie, která pro ně pořádá bezpečnostní kurz nazvaný Senior akademie. Dříve narození si na něm doslova vynutili i výuku sebeobrany v tělocvičně. Výzkumy ukazují, že čeští senioři chtějí být soběstační.
Například místo nákupních asistentů v supermarketech, kteří by jim pomohli naložit vozíky, by přivítali, kdyby byly regály nižší, vozíky lehčí a mohly by na nich být sedátka a také lupy, jako je tomu například v Nizozemsku. Ty jim pomáhají si přečíst drobnými písmeny uvedené údaje o složení potravin, protože si prostě chtějí pomoci sami.