ČSSD před volbami ztrácí stále více příznivců, ANO dále roste

Sociální demokracie zažívá obrovský propad, který ji vzdaluje od jejího snu utvořit menšinovou levicovou vládu s podporou komunistů. S tím, jak uplývá doba od pádu Nečasovy vlády, ze kterého posilovala levice, soc.dem. ztrácí počet příznivců.

Naopak propad komunistů se zastavil, i když kvůli růstu hnutí ANO jsou až třetí. Hlasy by jim odevzdalo 14 procent oslovených, což je o dvě procenta více než před týdnem, přičemž na přelomu září a října to bylo jen 11 procent, na začátku září pak 15,5 procenta. Další levicová strana - zemanovci - by se do Sněmovny se čtyřmi procenty hlasů vůbec nedostala.

Neustále narůstá obliba Babišova hnutí ANO, které si upevnilo svou druhou pozici. Upřednostňuje jej 16 procent voličů, což je zatím nejlepší výsledek hnutí okolo miliardáře Andreje Babiše.

"U ČSSD se posílilo jádro rozhodnutých voličů, ti méně rozhodnutí odcházejí a přiklánějí se spíše k jiným stranám," komentoval výsledky sociolog a ředitel TNS Aisa Bronislav Kvasnička. ANO 2011 podle něj sbírá nerozhodnuté voliče ze všech stran, a částečně tak zapříčinilo propad ČSSD.

Posílil i Okamurův Úsvit přímé demokracie, který se v průzkumu TNS AISA poprvé dostal na šest procent.

Růst obliby Úsvitu a babišovců ukazuje, že voliči jsou znechuceni stranickou politikou a sázejí na nové tváře, přičemž upřednostňují populistická Sněmovnou neprověřená uskupení, v jejichž čele stojí výrazná osobnost a které mají líbivá hesla.

Klasické pravicové strany u voličů propadají. TOP 09 je čtvrtá s 10,5 procenta hlasy. Okolo deseti procent se pohybuje už od půlky záři. Čtvrtá ODS zastavila propad, se sedmi procenty se drží nad pásmem sestupu mezi neparlamentní strany.

Do Sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostali ještě lidovci a Úsvit přímé demokracie, obě strany mají šest procent. Lidovci se drží od půlky září nad pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny, zatímco Okamurovo uskupení se většinu času pohybovalo okolo pěti procent a až nyní dosáhlo na šest.

Strana zelených s třemi procenty ani Piráti s 2,5 % by se do Sněmovny nedostali. Ostatní strany by získaly dohromady osm procent.

Politolog Tomáš Lebeda okomentoval výzkum tím, že do pozadí ustupují tradiční strany: „Hroucení začalo při minulých volbách, kdy měly ČSSD a ODS 43 procent hlasů, čtvrtinu hlasů získaly nové strany VV a TOP 09, přičemž lidovci a zelení vypadli.”

Lebeda ale varoval, že nová uskupení jsou náchylná na selhání, jak se to ukázalo u Věcí veřejných. „Většina nových subjektů selže. Největším rizikem pro hnutí ANO je to, že vzniklo opačným způsobem, nebyl tady nějaký program, kolem kterého by se seskupili lidé. Tady byl jeden silný člověk, který chtěl vstoupit do politiky a měl na to ekonomické zázemí. Tyto lidi nespojuje pohled na svět. Ve chvíli, kdy tato strana začne dělat politiku, možná i exekutivní politiku, bude více náchylná k vnitřnímu pnutí. Podobně na tom mohou být i SPOZ, hnutí pana Okamury a hnutí paní Bobošíkové.”

Průzkum také ukázal, že roste počet lidí rozhodnutých jít k volbám. Chystá se k nim 56 procent oslovených. Další pětina je přesvědčena, že k nim půjde pravděpodobně. Naopak jedenáct procent lidí k nim jít nechce, padlo v televizi.

„Zatím respondenti deklarují, že zhruba 78 procent se chce voleb zúčastnit, očekáváme, že jich půjde méně,“ uvedl ředitel TNS AISA Bronislav Kvasnička. Celkový počet lidí, kteří spíš půjdou k volbám, byl stejný jako před týdnem, ale tehdy bylo jistě rozhodnuto 38 procent oslovených. [celá zpráva]

V telefonickém průzkumu odpovídalo mezi 7. a 16. říjnem 868 respondentů. Statistická chyba se pohybuje mezi jedním a 2,8 procenta.