Hlavní obsah

Čeští lékaři hlásí světový rekord: pacientku s chrlením krve udrželi na umělé plíci 143 dnů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) udrželi pacientku na umělé plíci 143 dní, než se dočkala transplantace. Světový rekord byl dosud 79 dní, oznámila dnes VFN. Vůbec první český bypass obcházející plíce zachránil 36leté ženě s těžkou plicní hypertenzí život, na transplantaci čekala více než sto dní – podle VFN kvůli nedostatku dárců, své málo běžné krevní skupině i strachu lidí z nákazy v době koronavirové epidemie.

Foto: VFN Praha

Transplantace umělé plíce (ilustrační foto)

Článek

Žena, která je matkou dvouleté dcery, transplantaci podstoupila 18. června ve Fakultní nemocnici Motol. Nadále potřebuje intenzivní péči a na návrat do běžného života si ještě bude muset počkat, i když se její stav podle lékařů nepatrně zlepšuje, uvedla VFN.

Pacientku s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce přijali lékaři VFN v polovině loňského prosince. „Po zavedení mimotělní membránové oxygenace, tzv. ECMO, přistoupili zdejší odborníci k unikátní metodě vyřazení plic z oběhu a využití umělé mimotělní plíce. Podobná operace se za posledních deset let přitom provedla jen u zhruba dvaceti pacientů na světě. V Čechách se jednalo o naprostý unikát,” uvedla nemocnice.

Místo plic měla vazivo. Transplantace zachránila mladé ženě s koronavirem život

Koronavirus

Podle vedoucího lékaře kliniky anestezie a resuscitace VFN Martina Balíka byl stav ženy zpočátku tak těžký, že byla transplantace neuskutečnitelná. Pacientka proto dostala bypass, který obcházel její plíce. „Umožnili jsme jí žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, aby její tělo mělo určitý čas se zotavit a připravit na budoucí transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou,” doplnil.

Použitá metoda podle Balíka nahradila funkci plic relativně jednoduchým způsobem. Plíce pacientky přitom byly hypertenzí natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila a bez podpory mimotělního oběhu by žena dál nežila. „Běžně mají lidé mimotělní oxygenátor deset dní, světový rekord byl dosud 79 dní,” uvedl Balík.

Pavel Pafko: Čím víc toho člověk v životě vidí, tím je pokornější

Styl

Čekání pacientky na transplantaci podle něj prodloužilo také to, že ČR není členem organizace Eurotransplant a nabídka orgánů z jiných států je proto velmi omezená. „Oproti Rakousku, které v Eurotransplantu je, máme například dvacetinásobnou úmrtnost pacientů čekajících na dárcovské plíce,” podotkl.

Počet transplantací plic v Česku se podle údajů Koordinačního střediska transplantací (KST) za posledních deset let zhruba zdvojnásobil. Loni v českých nemocnicích dostalo náhradní plíce 42 pacientů, třeba v roce 2010 jich bylo 17. Nad 40 se roční počet transplantací plic v Česku drží v posledních čtyřech letech.

Reklama

Výběr článků

Načítám