Článek
Je to přirozená reakce, shodují se sociologové a psychologové, lidé zde žijí rádi, mají zde své domovy, předky, kořeny. Současně je ale štvou aféry, jednání politiků, pocit nejistoty a nestability, obavy z budoucnosti i pocit, že s tím nic nesvedou a nemají na běh věcí žádný vliv.
Údaje agentury STEM o kolísání nálad podle vývoje na domácí politické a ekonomické scéně to potvrzují. V dubnu letošního roku bylo hrdých na svoji zemi jen 61 procent dotázaných.
Před koncem roku počet hrdých občanů stoupl na 68 procent. Hrdost roste, když země dosáhne nějakého mezinárodního, například sportovního úspěchu, jako bylo vítězství tenistek a tenistů ve Fed Cupu a Davis Cupu.
Podle studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VUPSV) mají zájem odejít, a to pouze na určitou dobu, především vysokoškoláci, a to ve věku 30 až 39 let, kteří jsou navíc jazykově dobře vybavení. Ti totiž mají i šanci skutečně najít v jiné zemi dobré pracovní a následně i lidské uplatnění, založit tam například i rodinu.