Článek
Zdá se tak, že otevřený spor o odposlechy mezi vládou a Hradem se může ještě vyostřit. Prezident Václav Klaus je hlavním kritikem praxe, která nyní v oblasti odposlechů panuje. Vadí mu především jejich množství a nedostatečná kontrola jejich povolování.
Tajné služby se však ve svých požadavcích neomezují pouze na dodatečné schvalování odposlechů. Navíc chtějí, aby zákon stanovil všem telefonním operátorům povinnost zřídit na vlastní náklady zařízení k odposlechu a záznamu zpráv, poskytovat jim informace o lokalizaci účastníka, uchovávat záznamy hovorů a vypnout telefonní sítě za určitých okolností.
"Představte si situace, že získáme informaci, podle které je ve vlaku přijíždějícím na hlavní nádraží nálož, která má být odpálena mobilem. V tu chvíli je třeba okamžitě jednat a zajistit, aby v dané oblasti prostě signál nebyl. Je to naprosto elementární věc, kterou potřebujeme," řekl před časem Právu šéf civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Lang.
Dodatečné schvalování v zájmu bezpečnosti
Argument má Lang i pro další z požadavků, aby služba mohla žádat souhlas soudce s odposlechem až dodatečně. Podle Langem vymyšleného příkladu mu v noci zavolá třeba francouzský kolega a sdělí mu, že zadrželi člověka, jenž vypověděl, že za tři hodiny dojde k teroristickému útoku v Praze. Víc informací nemá. Pak nastane hon s časem.
"Za současné situace já pojedu v noci do úřadu, zpracuji písemnou žádost, opatřím ji číslem jednacím, zavolám soudce, pošlu pro něj auto. Soudce přijede, žádost prostuduje, vydá povolení a teprve pak jedeme na útvar policie, který pro nás odposlechy dělá. Vy si myslíte, že takový postup je v krizové situaci operativní?" varuje Lang.
Poslanci zásadně proti
Sérii příslušných zákonů by vláda měla schválit v polovině příštího roku. Na potřebě změn se již shodla Bezpečnostní rada státu, v níž sedí vedle premiéra ministři vnitra, obrany, financí, zahraničí, průmyslu, zdravotnictví, dopravy a informatiky. Zváni bývají prezident a šéfové tajných služeb.
Vláda se svými záměry zřejmě narazí v parlamentu. Mnoho na tom zřejmě nezmění ani slib vlády posílit souběžně i kontrolní mechanismy.
Rozšíření pravomocí týkajících se zejména odposlechů již tajné služby prosadily do zákona o elektronických komunikacích, avšak poslanci v uplynulých dnech v rámci diskuse ve výborech všechny tyto požadavky nekompromisně vyškrtali. Podle předsedy výboru pro obranu a bezpečnost Jana Vidíma (ODS) jsou to "utajené sny služeb", které se snaží vtělit do zákonů. Poslanci jsou ale ochotni kývnout jen na minimum z nich.