Hlavní obsah

Brzká večeře, rozdávání dárků a návštěva půlnoční patří ke Štědrému dni

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

S příchodem podvečera Štědrého dne končí shon a přípravy na vánoční svátky. Štědrý den sice mnozí považují za vrchol Vánoc, je to ale omyl. Svátky tímto dnem, respektive podvečerem začínají. Vrcholí pouze advent.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vánoce jsou spojeny především s rozsvíceným stromečkem, dárky a slavnostní atmosférou při štědrovečerní večeři. Na tu se tradičně připravuje kapr s bramborovým salátem a rybí polévka. Tato ryba se v některých rodinách nahrazuje řízkem, případně jiným druhem ryby.

Pro křesťany ale patří Vánoce k nejvýznamnějším svátkům. Představují oslavu narození Ježíše Krista. Proto je také nejdůležitějším vánočním dnem Boží hod vánoční, připadající na 25. prosince. Poselství křesťanských Vánoc se naplnilo a lidstvu byl ve chlévě v Betlému darován přislíbený Mesiáš.

Redakce Novinek.cz Vám přeje krásné Vánoce plné lásky a pohody. V novém roce hodně zdraví, štěstí a dobrých zpráv.

Proto Štědrý den tradičně končí půlnoční mší, kterou začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Do kostela na půlnoční chodí i lidé, kteří nevěří. Půlnoční mše je pro ně chvílí zastavení i připomenutím si vánočních tradic. V Praze si lidé mohou vybrat ze čtyř desítek chrámů, kam v předvečer oslav narození Ježíše Krista mohou přijít ke společnému rozjímání.

I když se společnost a její zvyky mění, mnohé z tradičních atributů Štědrého večera zůstává. Na slavnostní tabuli bývá kapr a nechybí vánoční pečivo. V pokoji stojí nazdobený stromeček a konzumuje se vánoční cukroví. Delší tradici mají betlémy nebo jesličky, které přibližují scénu narození Krista, a také vánoční písně, pastorely nebo koledy.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Vrací se také tradice lití olova – snad díky snadné dostupnosti sad s nádobkou a kousky olova, které lze koupit v běžné obchodní síti. Klasicky se také dává šupina z kapra pod talíř, aby zajistila peníze. Mnohé rodiny dodržují zvyk připravit prázdný talíř pro nečekaného hosta. A pak samozřejmě drobné zvyky, které mají jednotlivé domácnosti zažité a praktikují je pouze ony.

Mnohé vánoční zvyky se ale vytrácejí. Mít na stole „devatero jídel” je v Česku spíše výjimečné, málokdo také vymete dům před rozdílením dárků novou březovou metlou.

Vánoční zvyky, které považujeme za tradiční, přitom nejsou tak staré, jak by se mohlo zdát. Kapr se součástí štědrovečerního menu stal až v devatenáctém století a ve stejném století se začal zdobit vánoční stromek.

Reklama

Výběr článků

Načítám