Článek
„Považuji to za součást občanského života,“ uvedl Stropnický. „Nedokážu si představit, že by se za stavu ohrožení někdo zamykal na chatách a zhasínal,“ dodal ministr a připomenul, že během první světové války Čechoslováci dobrovolně utvářeli legie, ještě než vznikla republika. „Byla to pro ně samozřejmost,“ poznamenal Stropnický.
Podle něj s novelou branného zákona nejde o nic jiného, než o připravenost vlády a armády pro případ ohrožení. „Jde o to mít předem připravenou určitou zálohu, potenciál ... v situaci, kterou vláda vyhodnotí jako potenciální nebezpečí,“ upřesnil Stropnický. Vysvětlil, že podobná opatření platí ve spoustě jiných států.
Podle ministra jde o to mít připravených 10 až 15 tisíc záložáků.
Návrh novely zákona má podporu i u opozice. Podporu TOP09 potvrdil člen sněmovního výboru pro obranu Marek Ženíšek. Poznamenal, že se nejedná o opětovné zavádění branné povinnosti, jež byla zrušena před deseti lety.
| Ministerstvo obrany a generální štáb chtějí zjednodušit způsob odvodu civilistů a vytvoření registru bojeschopných branců. |
|---|
| Nyní může vláda rozhodnout o odvodech obyvatelstva jen v případě, že poslanci a senátoři schválí vyhlášení stavu ohrožení státu. |
| Podle novely branného zákona by nově o odvodech rozhodovala svým nařízením pouze vláda, a to v případě, že by měla informace o tom, že republika je v ohrožení. |
Ministr Stropnický v diskusním pořadu hovořil i o dalších tématech. Nejen v souvislosti s krizí na Ukrajině řekl, že je zastáncem transatlantických vazeb a ruské akce jdou „za hranu“. Odmítl hodnotit spory ohledně jednoty české zahraniční politiky a výroků a kroků prezidenta Miloše Zemana. Uvedl ale, že „je dobré, když u jakékoliv země znějí názory unisono“, ne proto, že panuje jasná shoda, ale proto, aby bylo navenek jasné, že se aktéři dovedou shodnout.
U prezidenta naznačil nelibost nad tím, že se Zeman ze státní návštěvy v Číně vracel letadlem firem J a PPF, a nikoliv vládním speciálem. Stropnický připomněl, že armáda má odpovědnost za bezpečnost prezidenta.
