Hlavní obsah

Blesk udeřil do Žižkovské věže

Sílu blesku umí díky českému vynálezci Prokopu Divišovi lidé usměrnit již několik století. Občas se stane, že blesk zasáhne člověka, ale mnohem častěji udeří do vysoké budovy, a to i několikrát do roka. Navíc jsou to místa, která pravidelně navštěvují davy lidí. Podívejte se, jak při pondělní bouřce nad Prahou uhodil blesk do Žižkovské věže.

Blesk udeřil do Žižkovské věže

„Údery blesku do objektů nejsou nijak výjimečné, závisí to samozřejmě na tom, v jakém prostředí se daná budova nachází,“ komentoval četnost úderů blesků do budov odborný asistent Katedry fyziky atmosféry Univerzity Karlovy Michal Žák.

„Závisí to na tom, jaký je okolní terén, například zástavba ve městě. Je logické, že když se vedle sebe nachází větší množství stejně vysokých budov, šance na zásah bleskem je mnohem nižší než například v mrakodrapu, který někde osamoceně stojí,“ dodal.

Udeří vícekrát

Statistika, která by zkoumala místa, kam v Praze nejčastěji udeří, v podstatě neexistuje. Dá se ale předpokládat, že se výboje objevují častěji na místech, jako je Petřínská rozhledna nebo Žižkovská věž.

Každopádně podle Žáka může blesk udeřit do jednoho místa opakovaně, tudíž pořekadlo, že blesk do stejného místa dvakrát neudeří, je nesmyslné.

I přesto, že do těchto objektů blesky udeří častěji, nemělo by se to negativně projevit na zařízeních ani na lidech, kteří se nacházejí uvnitř. Konstruktéři podobných budov s tímto rizikem totiž počítají dopředu.

Svist

Například uvnitř Žižkovské věže by lidé ve chvíli zásahu bleskem nepocítili nic, ovšem člověk stojící vedle budovy by podle šéfa provozu Českých radiokomunikací Jana Hamáčka slyšel „svist“, doprovázený světelným a zvukovým efektem. Budova díky své železobetonové konstrukci totiž funguje jako hromosvod, tudíž nic dalšího nehrozí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků