Hlavní obsah

Bez podpisu premiéra jmenování Srpa neplatí. Zveřejnit jméno dřív je věc taktiky, říká právník

Právo, ada, nig, ČTK

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o jmenování Karla Srpa do Etické komise pro třetí odboj není bez podpisu premiéra platné, říká ústavní právník Jan Kysela. Je podle něj věcí politické taktiky či osobní slušnosti, zda je ještě nespolupodepsané rozhodnutí zveřejněno.

Foto: Právo

Odborník na ústavní právo Jan Kysela

Článek

„Jinými slovy, než tu kontrasignaci máte, tak je to rozhodnutí v takovém latentním stavu, které čeká, až ho premiér polije živou vodou,“ poznamenal Kysela.

„Když ho zveřejníte, tak tím můžete vytvářet tlak na tu osobu kontrasignující s tím, že už jí přece nezbývá nic jiného, než kontrasignovat, když už to všichni vědí. Anebo to mohou být nějaké jiné důvody,“ dodal.

V ústavě je výčet rozhodnutí, která spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády vyžadují.

„V rámci tohoto článku 63 najdeme zmínku o tom, že další pravomoci mohou být prezidentu republiky přiznány zákonem, což je tento případ. Každopádně pravomoci, které jsou přiznány zákonem, automaticky spadají do té škatulky kontrasignovaných,“ dodal Kysela.

Už jednou váhal

Sobotka podle informací Práva už jednou váhal s kontrasignací prezidentových návrhů, ale nakonec podepsal. Bylo to v říjnu 2015, kdy zvažoval spolupodpis pod tři Zemanovy návrhy na udělení státního vyznamenání.

Týkaly se muzikanta, divadelníka, exposlance ČSSD a prezidentova přítele Františka Ringo Čecha, ale i majitele a generálního ředitele společnosti Juta, senátora za ANO Jiřího Hlavatého a exředitele Správy národního parku a CHKO Šumava, aktivního činovníka ODS Jiřího Mánka. U posledních dvou to bylo proto, že jsou aktivními politiky.

Mnohem staršího data je spor o to, zda je potřeba kontrasignace premiéra pod jmenování guvernéra ČNB.

Prezident Václav Havel si 29. listopadu 2000 prosadil do křesla guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu. Proti se postavil mj. tehdejší premiér Zeman, který trval na tom, že jmenování je neplatné, protože je nepodepsal. Spor musel rozhodnout až Ústavní soud, který dal za pravdu Havlovi.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám