Článek
Alespoň tak rozhodla ve středu Sněmovna při schválení nového zákona proti praní špinavých peněz, který má mj. zpřísnit dohled nad finančními transakcemi tzv. politicky exponovaných osob a jejich příbuzných.
Právě politiky označují prestižní mezinárodní finanční instituce za rizikové, neboť kvůli svému postavení jsou vystaveni korupčnímu chování.
Jenže poslanci omezili v zákoně politicky exponované osoby pouze na ty, které mají bydliště mimo Českou republiku, nebo veřejnou funkci vykonávají mimo Českou republiku. „Je to určitá nerovnost, ale je to politické rozhodnutí,“ připustil na dotaz Práva náměstek ministra financí Jan Málek. Podle něj zákon přebírá evropskou směrnici a záleží na každém státu, jak s politicky exponovanými osobami naloží.
Výhrady k tomu, že by zvýšenému dohledu měli uniknout domácí politici, má ale např. europoslankyně Jana Hybášková (SNK ED). „Vůbec mi nevadí, že se banky budou soustředit na Hybáškovou, ale vadí mi, že politici, kteří mají bydliště v ČR, zůstávají mimo kontrolu,“ řekla Právu.
Podle ní by mělo být v bytostném zájmu každého politika položit na stůl veškeré své účetnictví. „Vadí mi, že stále zůstává mimo kontrolu velký okruh lidí, kteří se mohou pohybovat v korupčním prostředí,“ řekla europoslankyně. Dodává, že zvýšený dohled neznamená kriminalizaci, ale kontrolu případných podivných transferů peněz či majetku.
Omezení okruhu politicky exponovaných osob vadí také bývalému šéfovi civilní rozvědky, poslanci Františku Bublanovi (ČSSD). Ve Sněmovně však neuspěl s návrhem zahrnout do zákona všechny politiky. „Mělo by se to týkat všech, politici jsou rizikové osoby, což dokazuje i nedávná kauza Jiřího Čunka,“ řekl Právu.
Bankám to prý problém nedělá
A jak mají banky zjistit, že účet si u nich otevřela politicky exponovaná osoba? Podle náměstka ministra financí to prý není žádný problém, neboť takové seznamy se dají koupit od specializovaných firem. „Když jsme zákon připravovali, byl to jeden z neuralgických bodů, ale banky tvrdí, že jim to velké problémy nedělá,“ prohlásil Málek.
Zvýšená pozornost pak podle něj znamená, že finanční instituce budou mít možnost zdokladovat původ peněz.
Identifikace už od 25 tisíc Kč
Nový zákon o praní špinavých peněz se však netýká jen politiků, ale i běžných občanů. Počítá s tím, že se účastník obchodu bude identifikovat při každé transakci převyšující částku 1000 eur (zhruba 25 tisíc korun). Pokud tedy bude chtít člověk poslat z pošty nebo banky na nějaký účet více než 25 tisíc korun, bude muset předložit své osobní doklady. Nyní banky a další finanční instituce musejí žádat doklady jen u sum přesahujících 100 tisíc korun.
Údaje o jménu klienta by banky schraňovaly pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné zpětně dohledat, kdo peníze poslal. Podezřelé obchody budou nově povinně evidovat nejen instituce bankovního trhu, ale například i advokáti, notáři, soudní exekutoři, auditoři a daňoví poradci. Stejnou povinnost budou mít i podnikatelé, pokud přijmou platbu v hotovosti v hodnotě nad 15 tisíc eur (asi 375 tisíc korun). Hlásit je pak mají finančnímu a analytickému útvaru ministerstva financí.
Zákon také podstatně rozšiřuje pro odpovědné instituce povinnost sledovat a kontrolovat obchody svých klientů. Ti budou mít povinnost u transakcí nad 15 tisíc eur doložit smysl a účel transakce a původ prostředků v ní použitých. Zákon ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident