Článek
Po masakru v Nice nelze začít než otázkou: Co cítíte jako člověk, který je ve Francii téměř jako doma?
Je mi Francie strašně líto. Cítím velkou soustrast s Francouzi, které mám rád a kteří jsou mi velmi blízcí. Jezdíme s rodinou do Francie pravidelně, je to náš druhý domov. Zažívat každý půlrok teroristický útok na těch nejcitlivějších místech je kruté. Po teroristických útocích se Francouzi už budou bát kamkoli jít a trávit čas mimo své domovy. V atmosféře strachu ale nemůžete dlouho žít normální život.
Podle francouzského premiéra Manuela Vallse francouzské tajné služby monitorují tisíce potenciálních radikálů. I proto musí Evropa Francii pomoci s bojem proti terorismu, musí se uzavřít schengenská hranice a uvnitř Evropy provádět silnější kontroly problematických oblastí a sledovat podezřelé osoby.
Dá se vůbec této formě násilí čelit?
Terorismus nelze vyřešit tím, že zakážete Evropanům držet zbraně, ale že se zaměříte jak na přísnější kontrolu migrantů, tak na problematické přistěhovalce, kteří sami jsou již z třetí generace, jež se narodila v dané zemi, ale opakovaně páchají trestnou činnost a jsou snadnou kořistí pro naverbování k radikálním muslimům.
Je paradoxní, že krátce předtím prezident Hollande avizoval konec mimořádného stavu a ještě ten samý den se stane tak brutální útok. Pokud má policie opakovaně teroristy v hledáčku a tajné služby o tom nevěděly, tak je co napravovat. Evropské země mohou pomoci s monitoringem podezřelých osob a se sledováním toků peněz, ale zvýšení vnitřní bezpečnosti je už na Francii.
Další velká starost Evropy – brexit. Vy tvrdíte, že větší průšvih jsou italské banky. V čem je problém?
Brexit je samozřejmě důsledek toho, jak evropské struktury a jejich politici řeší problémy, které lidi zajímají. Různé regulace, limitace, neschopnost řešit migraci, debaty nad velikostí banánů a úsporou žárovek vede lidi ke skepsi z toho, k čemu vlastně Evropa je. Státy do ní posílaly odložené politiky, viz náš Kužvart, Špidla, polský Tusk, portugalský Barroso, takže se logicky projevila nespokojenost lidí. A Britové dostali příležitost se k tomu vyjádřit v referendu.
Když se k tomu přidala migrační krize, tak se nelze divit, že evropské orgány mají v očích některých Evropanů pramalou důvěru. Rétorika pánů Schulze a Junckera – chceme více Evropy, chceme se více integrovat, musíte do eurozóny – je sebevražedná a neakceptovatelná. Vede k tomu, že lidé ztrácejí v EU důvěru.
To jistě mluvíte o politicích, se kterými se vy jako čeští představitelé tak rádi před kamerami objímáte a plácáte si po ramenou, jak to děláte dobře.
Já se rozhodně neobjímám s nikým. Určitě mám dobré vztahy s ministry financí. Ale určitě jsem velmi kritický k zemím, které nedodržují maastrichtská kritéria z hlediska rozpočtových deficitů. Třeba Španělsko nebo Portugalsko. Proto vítám, že Rada ministrů podpořila návrh, aby tyto země dostaly pokutu. Mám ale obavu, že celá věc se znovu zpolitizuje, jako třeba v případě Řecka.
Jsem extrémně kritický k Evropské komisi, která nám nechce povolit náš pilotní projekt reverse charge v boji proti podvodům na DPH. Psali o tom Financial Times a Les Echos, že prý vydírám Evropu. Ano, já prosazuji české zájmy, proto mě lidi volili, abych bojoval za naše zájmy.
Měli by skončit vámi zmínění pánové Schulzové, Tuskové a další?
Jsem eurorealista a beru to pragmaticky. A zajímá mě náš český zájem. Je třeba ale také říci, že Evropa je pro nás důležitá. Takže nějaké řeči o czexitu jsou absurdní, byť by zřejmě část lidí pro něj hlasovala.
A byl byste u nás pro vyhlášení referenda o vystoupení z EU, kterému by nebránil ani prezident, byť tvrdí, že by v něm pak hlasoval proti?
Ne. Je pravda, že potřebujeme zákon o referendu, ale v tomto případě bych plebiscit k czexitu nepodporoval.
Evropa musí Francii pomoci s bojem proti terorismu, musí se uzavřít schengenská hranice.
Jaký je ten český zájem, o kterém hovoříte?
Musíme vnímat, že nejvíc zahraničních investorů u nás je z Evropské unie, téměř 90 procent, zaměstnávají kvanta lidí, evropské státy jsou našimi exportními trhy, do zemí EU jde 84,4 procenta našeho exportu, a samozřejmě je třeba vnímat, že z Evropy máme evropské fondy. Od roku 2004 do 2020 by to mělo být 1713 miliard.
Ale my do nich přece také přispíváme.
To je pravda, ale saldo pro nás bude plusové, zhruba 900 miliard korun.
Jak by tedy Evropa měla v očích některých Evropanů získat zpět ztracenou důvěru?
Evropa by měla být uzavřený prostor, který chrání svou vnější hranici. Tu by neměl překračovat každý, jak se mu zlíbí, bez dokladů a často z ekonomických důvodů. Musí se vyřešit problém v Sýrii a Libyi. V Evropě by měl fungovat volný pohyb kapitálu, zboží, osob a služeb. Měli bychom asi mít společnou armádu. Minimálně je to ekonomičtější úvaha než držet – stále ještě – 27 různě vyzbrojených armád.
Další struktura vedle NATO?
NATO je obranný pakt, který říká, že společným nepřítelem je Rusko…
...s tím souhlasíte?
Rusko se chovalo agresívně, obsadilo Krym. Na druhé straně, když vidíme po skončení práce britské komise její výsledky, které hovoří o tom, jak šla Británie do Iráku na základě nepodložených informací, jak šli Francouzi do Libye, tak to vyvolává otazníky. Pokud tedy říkáme, že Rusko je pro nás nebezpečí, tak pak nechápu, proč se třeba v Německu rozhodnou odstoupit od jádra a uhelných elektráren, a tím zvyšovat závislost na ruském plynu. To prostě selským rozumem nechápu.
Takže vraťme se: co s NATO?
Podle mého názoru by se mělo transformovat na útočný pakt.
A proti komu by mělo útočit?
Proti terorismu.
Je pro vás dostatečný vznik společné Pohraniční a pobřežní stáže o 1500 příslušnících, o kterém rozhodl začátkem měsíce Evropský parlament?
To není řešení. Je potřeba vybudovat schengenskou hranici a hlavně se zamyslet nad tím, jestli Schengen rozšíříme o Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko a budeme mít Evropu až po pobřeží Černého a Jaderského moře. Nemá logiku, že máme Řecko a kolem již Schengen není. Měli bychom bránit kontinent. Nikdo by neměl vstoupit na evropskou půdu bez toho, že by měl něčí pozvání, anebo z humanitárních důvodů.
Rozhodli jste se v kampani vsadit vedle lákavého boje proti korupčníkům taky na policejní reformu. Myslíte, že na tom můžete získat další hlasy?
To uvidíme. Měli jsme zapotřebí sdělit lidem, co se stalo. Že tady byl rozprášen elitní policejní útvar, který neměl strach vyšetřovat politiky, nebál se zasahovat, a hlavně – nehlásil ty kauzy, jak to pravděpodobně musí hlásit protikorupční útvar.
Ve Sněmovně začala pracovat vyšetřovací komise. Vy nevěříte, že by právě ona mohla sdělit lidem, co a jak se stalo?
Odpověděl bych otázkou: dá se jí věřit, když do jejího čela byl zvolen člen ODS – strany, která nemůže Šlachtovi zapomenout pád Nečasovy vlády? A zároveň, kolik vyšetřovacích komisí dospělo k nějakému zásadnímu závěru?
Ale vy v ní máte také svého člověka, jako všechny sněmovní kluby.
Ano, je tam jedním členem ze sedmi.
Když je podle vás Robert Šlachta tak dobrý policista a chtěl by zůstat ve službách státu, nabídnete mu nějaké místo? Třeba v celní správě, která pod váš resort spadá.
Končíme výběrové řízení na šéfa celní správy. Nemám informace, že by se ucházel. Nejdříve by se mělo postarat ministerstvo vnitra. Pan premiér říkal, že je třeba se postarat o pana Šlachtu, zároveň pan premiér má větší možnosti než já. Vždyť pod sebou má BIS, GIBS a kolegu Chovance s celou policií.
Ministr Chovanec se už ale nechal slyšet, že tam pro Šlachtu místo není.
Pokud ho vnitro ani pan premiér nikde neumístí, tak se mohu zeptat na celní správě, jestli ho nepotřebují. Vycházím z jeho pověsti, tedy pověsti dobrého a nezávislého policisty. Není pravda, že jsem s ním nebo jeho útvarem něco měl nebo mám. Přišel jsem s ním do styku pouze v případech, když mi šlo o život.