Hlavní obsah

Armáda utajeně vybírá záložní letiště, chystá se na válku i migrační vlnu

Právo, Oldřich Danda

Za socialismu měla čs. armáda na území Česka k dispozici 16 funkčních vojenských letišť a ještě desítky záložních přistávacích ploch. Dnes létá pouze na čtyřech a k tomu má dva dálniční úseky, které lze změnit na přistávací plochu. Na generálním štábu ale dospěli k závěru, že v případě válečného konfliktu, velké migrační vlny nebo živelní katastrofy bude nedostatek letišť.

Foto: Zdeněk Seiner, Právo

Výsadkáři 4. brigády rychlého nasazení na pardubickém letišti. Ilustrační foto.

Článek

Vojáci proto začali na jaře obhlížet bývalá vojenská nebo soukromá letiště po celé republice a zjišťovat, v jakém jsou stavu a zda by byla využitelná v případě krize. Podle informací Práva vytipovali v každém kraji přistávací plochu, která by mohla být zařazena mezi záložní letiště.

„Cílem je, aby v každém kraji bylo jedno provozuschopné letiště, které bude schopno bez větších příprav okamžitě přijímat letadla,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj.

Ministerstvo obrany Právu potvrdilo, že podobný plán existuje, ale zatím je utajený.

Vojenské posádky dostanou novou techniku

„Koncepce řešící stav a rozvoj letištní sítě v ČR se připravuje, jedná se o režimový dokument, který bude předložen Bezpečnostní radě státu a poté vládě. Z těchto důvodů nebudeme detaily zveřejňovat,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

V případě, že vláda koncepci odsouhlasí, budou vytipovaná letiště zařazena mezi tzv. objekty důležité pro ochranu státu. Ty mají větší právní ochranu. Pokud je chce jejich majitel například prodat, musí žádat o povolení ministerstvo obrany.

V případě ohrožení by letiště byla pod ostrahou armády, případně aktivních záloh.

Koncepce také počítá s tím, že vojenské posádky nejblíže k záložnímu letišti získají do vozového parku cisterny a techniku potřebnou pro údržbu a také budou muset vycvičit jednotky, které dokážou provizorní letiště obsluhovat.

V hledáčku i aerokluby

Podle informací Práva by mělo vytvoření sítě záložních přistávacích ploch vyjít na sto miliónů korun. Mezi letiště, která připadají v úvahu, patří například bývalé vojenské letiště v Plzni-Líních. Plzeňský hejtman Josef Bernard (ČSSD) Právu řekl, že plán vojáků vítá.

„Mluvil jsem s nimi o tomto záměru. Pro mě jsou to dobré zprávy, protože vojáci kromě bezpečí a pomoci v nouzi přinášejí regionu větší zaměstnanost a rozvoj,“ uvedl hejtman. Letiště v Líních, ze kterého létá vojenská letecká záchranná služba, má v pronájmu soukromá firma, kterou se snaží obrana kvůli sporům o nájem několik let soudně vystěhovat.

Do hledáčku generálního štábu se dostala už nepoužívaná vojenská letiště – Bechyně, Hradčany u Mimoně, Kámen u Pacova nebo Planá u Českých Budějovic, která dnes patří Jihočeskému kraji. V některých krajích museli vojáci vybírat jen mezi soukromými letišti. Mezi vytipovanými jsou letiště v Havlíčkově Brodě, v Jihlavě (obě provozují aerokluby) či v Kunovicích, které patří soukromé firmě Aircraft Industries.

Záložním letištěm by se měl stát areál v Bochoři u Přerova, který armáda ještě před nedávnem používala pro své vrtulníky, ale ty přestěhovala do Náměště nad Oslavou.

„Byla chyba, že se třeba z letiště v Přerově vojáci odstěhovali. Už kvůli navyšování rozpočtu a zvyšování počtu vojáků bude potřeba více letišť,“ řekl Právu člen branného výboru Sněmovny Antonín Seďa (ČSSD). Dodal, že proto armádní plán vítá.

Hlavní letiště má armáda v Čáslavi, Náměšti, Praze-Kbelích a v Pardubicích. Pro případ nouze je možné využít pro přistání ještě dálnici D1 u Vyškova a u Měřína u Jihlavy.

Reklama

Výběr článků

Načítám