Armáda láká rekruty na statisíce

Podle nového platového zákona, který platí od července, mohou např. vysokoškoláci dostat až 250 tisíc Kč, pokud se rozhodnou pro vojenskou kariéru.

Letos se sice přihlásilo přes 5000 zájemců, podle náčelnice náboru plukovnice Lenky Šmerdové by ale potřebovali, aby na rekrutační střediska zaklepalo alespoň 8000 adeptů.

„Přestože 5000 je docela velké číslo, ne všichni, kteří se zaregistrují, splňují základní požadavky armády, jako je vzdělání či trestní bezúhonnost,“ řekla Právu Šmerdová.

Navíc více než polovina lidí neprojde zdravotními a psychologickými testy. Dalších deset procent nemá dostatečnou fyzickou zdatnost.

Nejvíce v armádě chybějí lékaři, kuchaři, řidiči skupiny C, strojníci a také příslušníci Hradní stráže. Armádě situaci komplikuje nejen relativně nízká nezaměstnanost, ale i to, že o stejné profese mají zájem například i policie či hasiči.

„Snažíme se různými opatřeními, jako je například i náborový příspěvek, konkurovat na trhu práce všem, kteří nabírají stejné kategorie profesí,“ uvedla plukovnice.

Příspěvek je odstupňován podle dosaženého vzdělání a také podle let, na které se armádě zájemci upíší. Na čtvrtmiliónový příspěvek dosáhne např. lékař, který podepíše kontrakt na osm let. Středoškolsky vzdělaní adepti mohou dostat nejvíce 80 tisíc a vyučení 60 tisíc korun.

Podle Šmerdové náborový příspěvek je ale pouze třešničkou na dortu, protože většina lidí chce do armády, protože je láká dobrodružná povaha práce, nová technika nebo možnost vyjet do zahraničních misí. „Řada lidí se už při náboru ptá, jak rychle se dostanou do mise a co to obnáší,“ dodala.

Pro vojenské náboráře je dobré, že ne všichni odmítnutí zájemci se s verdiktem vojenských komisí smíří. Část těch, kteří neprojdou fyzickými testy, se po dvou měsících tréninku vrací a zkouší štěstí znovu, a často úspěšně. Najdou se i takoví, kteří jdou kvůli službě v uniformě např. na operaci očí nebo nosní přepážky.

„Lidé jsou schopni podstoupit operace, jsou ochotni se dotrénovat nebo doplnit si vzdělání. V databázi máme několik desítek lidí, kteří si dodělávají řidičské oprávnění,“ uvedla Šmerdová.

Protože se obecně zhoršuje zdravotní stav populace, generální štáb se dokonce rozhodl, že zmírní některé zdravotní požadavky. V nejbližší budoucnosti nebude např. vadit vada očí do tří dioptrií nebo některé alergie.

Armáda má rekrutační střediska v každém kraji a využívá všech možných akcí, jako jsou letecké show nebo armádní dny, aby zájemce oslovila.

Když je nejhůře, dělá v regionech, kde je nejvíce potřeba nových vojáků, reklamní akce. Po Praze teď např. jezdí tramvaj, která láká dobře rostlé muže i ženy do služby u Hradní stráže, protože těch je podle Šmerdové velký nedostatek.

Adepti na hradní stráž musí totiž splňovat přísné kritérium týkající se výšky a váhy. Vysocí musí být v rozmezí 180 až 188 cm a nesmějí mít nadváhu – index tělesné hmotnosti BMI musí mít nižší než 25.

Armáda také potřebuje doplnit hlavně stavy dělostřelců v Jincích, ženistů v Bechyni a Olomouci, logistiků v Pardubicích, vojáků z raketového vojska ve Strakonicích nebo vojáků u 7. mechanizované brigády v Přáslavicích, Bučovicích a Hranicích. Lékaři chybějí hlavně v posádkových ordinacích.

Letos armáda přijala již 1167 vojáků, z toho je 292 studentů vojenských škol. Podle plánu se chystá přijmout ještě v říjnu 690 nových příslušníků.

Průměrný věk lidí, kteří se do armády hlásí, je 27 let, 95 procent tvoří muži. Z 5816 zájemců, kteří se letos přihlásili, bylo žen pouze 202.

Generální štáb již několik let volá po masivních náborech, protože pětina české armády funguje pouze na papíře.

Podle strategických dokumentů ministerstva obrany by úkoly mělo vykonávat 26 tisíc vojáků, ve skutečnosti jich je jen 21 tisíc. Z toho je navíc 4000 vojenských policistů a zpravodajců. Každoročně také odejde okolo 1000 vojáků z různých důvodů např. do důchodu.