Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) ještě loni v září uváděl, že uzavření koncesionářské smlouvy s vítězem tendru lze očekávat v prosinci nebo lednu, udělení stavebního povolení pak na podzim 2019, kdy by také měl být ukončen výkup pozemků.

Nyní je však ministr ve svých odhadech skeptičtější. „Věřím tomu, že poslední soutěž, tedy soutěžní dialog, se vypíše letos, a ještě do konce roku bychom měli znát i vítěze. Začátkem roku 2020 by se mohlo začít stavět,“ řekl Právu Ťok.

Výstavba úseku potrvá zhruba pět let a provede ji koncesionář za své peníze. Po jejím dokončení se pak bude 25 let o daný úsek starat. Stát mu bude vynaložené peníze včetně přiměřeného zisku vracet z mýtného a po uhrazení celé smluvně dohodnuté sumy převezme úsek mezi Milínem a Miroticemi do svého vlastnictví.

Uchazeči pouze ze zahraničí

Do tendru na koncesionáře se loni přihlásilo sedm zahraničních konsorcií. Koncem listopadu z nich byly vybrány čtyři, které čeká už zmíněný soutěžní dialog. Těmito uchazeči jsou společnosti z Francie, německo-španělsko-britské sdružení, rakousko-německé konsorcium a rakousko-australsko-španělsko-francouzské sdružení.

„Věřím, že nám celá soutěž vyjde a vybereme zhotovitele. Jenom doufám, že se kolem toho neodehraje zase nějaká politická bitva, protože je pochopitelné, že celková cena bude docela vysoká, zohledňovat se v ní bude i inflace,“ uvedl Ťok. Celý pilotní projekt PPP totiž bude po vybrání koncesionáře ještě schvalovat parlament, a ne všichni poslanci jsou myšlenkou soukromého financování dálnic nadšeni.

D4 začíná u Jíloviště. Od něj až k nové mimoúrovňové křižovatce Háje je zprovozněný úsek dlouhý 37 km. V provozu je ještě šestikilometrový úsek od Mirotic k Nové Hospodě na Písecku a pětikilometrový mezi Skalkou a Háji na Příbramsku.

Ministerstvo dopravy (MD) předpokládá, že za vybudování a provozování úseku Milín–Mirotice zaplatí koncesionáři kolem 25 miliard korun.

Neopakovat chyby

Při přípravě projektu se MD snaží vyhnout chybám, které v roce 2003 vedly ke zrušení prvního projektu PPP v Česku, jímž měla být výstavba celé ostravské dálnice D47.

Vláda Miloše Zemana v červnu 2002 bez výběrového řízení rozhodla, že koncesionářem pro D47 bude izraelský holding Housing & Construction (H&C). Následující vláda Vladimíra Špidly ale smlouvu s H&C v březnu 2003 jako krajně nevýhodnou vypověděla a stát musel jako odškodnění Izraelcům zaplatit 600 milionů korun. Dálnice D47 (nyní součást D1) se nakonec stavěla klasickým způsobem a stát to vyšlo levněji.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nesporná výhoda PPP projektů je v menší náročnosti na cash-flow pro stát. Soukromníci mají v ČR stavět i další dálnice. Boom těchto projektů by měl nastat po roce 2022, kdy ustane masivní příliv peněz z evropských fondů.

Na dotaz Práva, které další projekty PPP připadají v úvahu, odpověděl Ťok: „Napadá mne středočeská část dálnice D3, kde by se pět úseků dělalo najednou. Možnosti pro PPP jsou i na dálnici D35 (Liberec–Lipník nad Bečvou) či při dostavbě dálnice D6 do Karlových Varů.