Spolu s Mitterrandem 9. prosince 1988 na francouzské ambasádě v Praze posnídali vedle Srpa Václav Havel, Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier, Petr Uhl a další. Snídaně byla původně plánována na tři čtvrtě hodiny, protáhla se však na hodinu a půl a následně se stala symbolem rostoucího významu protikomunistické opozice v ČSSR a bývá považována za její uznání vysokým evropským politikem.

Mitterrandova návštěva přispěla i k prvnímu oficiálnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv 10. prosince 1988 na Žižkově, kde vystoupil Havel. O pár měsíců později se Mitterrand z Paříže zasazoval o Havlovo propuštění z vězení a s pozdějším prezidentem Havlem ho roku 1988 pojilo přátelství.

Srp je kontroverzní

Součástí dnešní akce Jazzové sekce bude mimo jiné výstava výstřižků z tehdejšího tisku, fotografií a korespondence. Organizace už před časem nechala k uctění francouzského státníka vytvořit jeho bustu, která je od roku 2015 v zahradách pod Pražským hradem. Odhalil ji tehdy prezident Miloš Zeman, který od dva roky dříve vyznamenal dlouholetého předsedu Jazzové sekce Srpa medailí Za zásluhy.

Mezi odbornou veřejností Srpovo jméno vyvolává kontroverze. Byl totiž členem předlistopadové komunistické strany a objevil se i v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti. Soudy ale rozhodly, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, protože se nepodařilo prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu.

Loni se někteří historici i členové Jazzové sekce ozvali proti prezidentově snaze o Srpovo prosazení do etické komise. Srpovu nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což Zeman označil za ubohé. Srp se na návrh prezidenta loni nestal ani členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), podle senátní volební komise jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplnil zákonnou podmínku spolehlivosti.