Naopak třeba v Moravskoslezském kraji uspělo loni jen 6,8 procenta uchazečů o studium na osmiletých gymnáziích. Páťáků tam bylo zhruba stejně jako v Praze, ale počet osmiletých gymnázií je zde výrazně nižší.

Vyplývá to z analýzy, kterou Právo vypracovalo z veřejně dostupných dat týkajících se krajů s nejlepšími a nejslabšími výsledky u státních přijímaček na střední školy. Celkem se loni hlásilo na osmiletá gymnázia 18 379 dětí z populačního ročníku 105 363 páťáků a přijato bylo 9333 zájemců. Nejvíc se jich dostalo v Praze, kde sídlí 41 osmiletých gymnázií. Přijato zde bylo 1926 z celkového počtu 11 717 žáků pátých tříd.

V Moravskoslezském kraji bylo žáků pátých tříd 12 118, ale jen 25 gymnázií, takže se dostalo pouze na 825 dětí.

Někde berou jen stoprocentní

U státních přijímaček mají pražské děti s velkým rozdílem nejlepší výsledky a taky se jich na osmiletá gymnázia hlásí více než třetina. Republikový průměr byl loni 17,5 procenta. Ale zatímco z celostátního hlediska se na osmileté gymnázium dostane každý druhý, který si podá přihlášku, v Praze je to jen 40 procent.

Některá pražská gymnázia si dokonce vybírají pouze z žáků, kteří státní přijímačky zvládli na sto procent.

Středočeský kraj má gymnázií 31 a skoro 14 tisíc dětí v pátých třídách. Na studium se jich dostalo 7,7 procenta. Nepoměr je ovšem dán i tím, že řada z uchazečů se dostala na školu v Praze. Zájem zde byl druhý nejvyšší, k přijímačkám šla pětina páťáků.

Právníci a lékaři si ohlídají, aby se jejich dítě na gymnázium dostalo, a zajistí doučováníMiroslav Hřebecký, EDUin

Jihomoravský kraj s brněnskou metropolí má 33 gymnázií, na která se loni dostalo 8,8 procenta z 11 494 žáků pátého ročníku. Úspěšnost u přijímaček činila 46 procent z 2207 dětí, které to šly zkusit. Zájem o studium zde byl také zhruba dvoupětinový. V Jihočeském kraji se na dvacet gymnázií dostalo 8,2 procenta z 6457 páťáků. Přihlášku podalo 974 z nich a uspělo 54,5 procenta.

Mají lepší výsledky

V Moravskoslezském kraji je zájem o osmileté studium nejnižší. Ucházelo se o něj jen 11,2 procenta žáků. Velký nezájem byl také v Ústeckém kraji, kde je dvacet gymnázií na 8634 dětí v ročníku. U zkoušek uspělo 60,5 procenta uchazečů, tedy 7,2 procenta populačního ročníku.

V nejmenším kraji, Karlovarském, je zájem o studium poměrně vysoký, stejně tak i šance na přijetí. Má jen osm gymnázií a páťáků tam bylo pouze 2922. Ke zkouškám šlo 18,8 procenta a 54,8 procenta se na gymnázium dostalo, tedy každý desátý páťák.

Obtížnější to mají děti v Královéhradeckém kraji. Zájem o studium mělo 15,6 procenta z 5653 páťáků. Podíl přijatých na 12 gymnázií činil jen 42,9 procenta. V populačním ročníku jich bylo 6,8 procenta.

Podle Miroslava Hřebeckého z informačního centra EDUin byla porevoluční obnova víceletých gymnázií, včetně těch šestiletých, spojena s představou, že je bude navštěvovat pět procent nejtalentovanějších. Mnohde už je tento limit dvojnásobně překročen a ministerstvo školství před časem v rámci dlouhodobého záměru vzdělávání pro roky 2015 až 2020 rozhodlo, že už se místa na víceletých gymnáziích nebudou rozšiřovat.

Nejde jen o obavy ze snížení úrovně elitních škol. Děti z víceletých gymnázií stále prokazují nejlepší výsledky u maturity, ale i v jiných parametrech.

Podle Hřebeckého na víceletá gymnázia nenastupují ani nejtalentovanější děti, ale spíš děti z nejpodnětnějších rodin. „Právníci a lékaři si ohlídají, aby se jejich dítě na gymnázium dostalo, a zajistí doučování,“ řekl Právu. Na druhou stranu třeba ředitel Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem Alfréd Dytrt by rád přijal i víc studentů. Nyní může naplnit pouze jednu třídu, ale klidně by prý otevřel i druhou, přičemž by všechny děti připravil na vysokou školu.

„Obzvláště v našem kraji, kde je spousta sociálně znevýhodněných dětí, by to mohlo pomoci,“ řekl Právu. Rovněž odmítá hovořit o „elitním“ vzdělání. „To není nikde psáno. Poskytujeme všeobecné vzdělání na dobré úrovni. A pokud je po tom poptávka, proč ji promarnit?“ dodal.