Podle zákona je umožněno zjednodušené nabytí českého státního občanství prohlášením těm, kteří jej v minulosti pozbyli, uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Manželům Kunderovým tak stačí, aby přišli s rodným listem, oddacím listem a dokladem prokazujícím datum a způsob pozbytí českého státního občanství na krajský, popřípadě zastupitelský úřad.

„Ke znovunabytí státního občanství bývalým občanem ale nemůže dojít z úřední povinnosti. Dotčená osoba musí učinit aktivní projev vůle směřující ke znovunabytí českého státního občanství,“ dodal Krátoška.

Jsem si tak myslel, a nechci tady vyvolávat nějaké zásadní prohlášení, že by to bylo hezké, a určitě by si to zasloužil, kdyby ho (občanství) získal (zpět).premiér Andrej Babiš (ANO)

Československého státního občanství Kunderu zbavil komunistický režim koncem 70. let. Od roku 1981 má občanství francouzské, ve Francii žije od roku 1974.

S nápadem, že by mohl české občanství získat zpět, přišel premiér Andrej Babiš v souvislosti se svým víkendovým setkáním se spisovatelem.

„Jsem si tak myslel, a nechci tady vyvolávat nějaké zásadní prohlášení, že by to bylo hezké, a určitě by si to zasloužil, kdyby ho získal (zpět),“ řekl Babiš. „Já teda netuším, jak se získává, nebo jaké jsou podmínky, ale kdysi byl naším občanem,“ poznamenal.

Nabídku na možnost vrácení občanství Kunderovi prý příliš nekomentovali. „Dá se říct, že to nevyloučili,“ uvedl premiér. Kunderovi podle něj poznamenali, že doufají, že s tím nebude tolik papírování jako ve Francii. „Samozřejmě z minulosti je tam cítit nějaká ta křivda, ale uvidíme,“ řekl Babiš.

S Kunderou se kvůli nabytí občanství sešel před pár lety i bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Kundera však podle informací Práva odmítl žádost o české občanství podepsat. Řekl, že když mu stát občanství vzal, má mu jej zpět dát bez toho, aby vyžadoval něčí podpis.

Píše francouzsky

Devětaosmdesátiletý brněnský rodák Kundera o Česko v minulých letech příliš velký zájem nejevil. Do rodné země nejezdí, k dění se vyjadřuje sporadicky. Také své nové knihy píše ve francouzštině a nesvěřuje je českým překladatelům.

Před deseti lety upozornil historik Adam Hradilek na archivní dokument, který naznačoval, že Kundera v roce 1950 udal západního agenta Miroslava Dvořáčka. Článek otištěný časopisem Respekt vyvolal vlnu reakcí. Spisovatel se proti vznesenému podezření důrazně ohradil, a dokonce uvažoval o žalobě na Respekt. Za Kunderu se také postavilo 11 světově známých spisovatelů, mezi nimi čtyři laureáti Nobelovy ceny za literaturu; ve společném prohlášení kauzu odsoudili jako „očerňovací kampaň“.

Kundera patří k nejznámějším českým autorům. Proslulost získal zejména svým románem Žert z roku 1967, který patří k hlavním dílům české poválečné literatury. Ve Francii pokračoval například díly Nesnesitelná lehkost bytí (1984) či Nesmrtelnost (1990), což byla poslední Kunderova kniha psaná česky.