„Podpora by z mé strany pro zavedení povinné vojenské služby samozřejmě byla. Je to trend, který vnímám i v rámci Evropy. Některé státy k tomu znovu přistoupily, ale momentálně z logistického hlediska to není aktuální téma,” řekl Novinkám ministr Metnar.

Ministr obrany Lubomír Metnar při rozhovoru pro Právo

Ministr obrany Lubomír Metnar

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Předseda koaliční ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček otázku branné povinnosti za prioritu nepovažuje. Důraz by podle něj měl být kladen spíš na zvýšení počtu vojáků z povolání na 30 tisíc. Dnes jich je kolem 19 tisíc.

„Bezpečnost naší země musí být zajištěna profesionální armádou, která bude nadále spolehlivým partnerem v rámci NATO,” uvedl Hamáček.

Čtěte také:
Itálie a Německo s povinnou vojnou nepochodily

Politickou podporu by ministr Metnar nenašel ani v řadách současné opozice. Lidovci, ODS, TOP 09 i Starostové stejně jako Hamáček zdůrazňují zvýšení počtu vojáků z povolání. Připomínají i podporu aktivních záloh a dobrovolných vojenských cvičení.

„Podporujeme navýšení počtu příslušníků aktivních záloh. Stejně tak má naši podporu zatraktivnění kariéry v ozbrojených složkách,” uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Okamura prosazuje to, co už existuje

Povinnou vojnu nechce ani předseda SPD Tomio Okamura. „Prosazujeme zavedení šestitýdenního dobrovolného branného výcviku v gesci Armády ČR,” napsal Novinkám Okamura. To už v Česku ale existuje. O novele branného zákona ve Sněmovně poslanci hlasovali v červenci 2015. Tomio Okamura se při tomto hlasování zdržel.

„Dobrovolné vojenské cvičení v České republice existuje od roku 2016. Probíhá třeba i v současné době a máme tu asi 20 lidí,” řekla Novinkám ve středu odpoledne Monika NovákováVojenské akademie ve Vyškově.

Ti, kteří dnes nechtějí přímo vstoupit do Armády ČR mají možnost být součástí buď tzv. aktivních záloh nebo se účastnit právě dobrovolného vojenského cvičení. Při obojím musí zájemce projít šestitýdenním výcvikem. Zatímco v rámci dobrovolného výcviku není povinnost dál se zapojovat, v rámci aktivních záloh ano. Jejich členové mohou být na základě rozhodnutí vlády nasazeni do akce. Jejich nasazení přichází nejčastěji při živelních pohromách a ostraha objektů důležitých pro obranu státu v případě zhoršení bezpečnostní situace. Mohou se ale dobrovolně účastnit i zahraničích misí.

Jako vhodnou možnost to vidí i předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Je to ideální kompromis pro obyvatele, kteří se chtějí podílet na obraně své země, ovšem nemají ambici stát se vojáky z povolání,” uvedl Bartoš, podle něhož by měl každý občan přispívat k rozvoji své země tak, jak uzná za vhodné.

Raději uvidím schopné mladé specialisty, jak rok svého života využijí k založení start-upu nebo vývoje nového produktu, než nedobrovolnému střílení na cíl.Ivan Bartoš (Piráti)

„Raději uvidím schopné mladé specialisty, jak rok svého života využijí k založení start-upu nebo vývoje nového produktu, než nedobrovolnému střílení na cíl,” uvedl Bartoš a dodal, že pro ty, kteří se na obraně země podílet chtějí, tu možnosti jsou.

Profesionální armáda už 13 let

Povinná vojenská služba byla v Československu založena v roce 1920. Tehdy chodili muži na vojnu na 14 měsíců. Od roku 1933 v souvislosti s nástupem Adolfa Hitlera k moci v Německu a bezpečnostní situací v Evropě se chodilo až na dva roky. Dvouletá vojna trvala až do roku 1990 a běžná doba nástupu byla v osmnácti letech nebo po skončení střední školy.

Od roku 1990 byla postupně krácena a došlo i k uzákonění možnosti civilní služby. Od roku 1993 byla vojenská služba už jen roční a od 1. ledna 2005 byla definitivně zrušena a Armáda České republiky byla transformována na profesionální. Branná povinnost se dnes v Česku vyžaduje jen při ohrožení státu nebo za válečného stavu.