Včasné vyhledávání kůrovcem napadených stromů a jejich asanace jsou pro zastavení kalamity naprosto nezbytné. Navíc řadu smrkových porostů oslabuje suché a teplé počasí, které naopak přeje rozvoji brouků. Podle odborníků lze na většině území republiky očekávat, že se kůrovec vyrojí třikrát.

Smrky obvykle čerstvě po napadení kůrovcem nevykazují změny zabarvení jehlic, brouka lze dohledat pouze podle malých otvorů a jemných pilinek, tzv. drtinek, na kůře či u paty stromu nebo podle drobného ronění pryskyřice.

V zabránění dalšího šíření škůdce přitom hraje zásadní roli čas. Na vyhledání napadených stromů, jejich vytěžení a ošetření mají lesníci podle odborníků jen šest až osm týdnů. Pak se brouk vyrojí a šíří se dál. Při narůstajícím počtu napadených stromů ale jde o stále složitější úkol.

„Již nyní metoda multispektrálního snímkování dokáže v porostech odlišit stromy stresované suchem od vitálních stromů, což může být provozně využitelné, protože suchem stresované stromy vykazují nižší obranyschopnost proti kůrovci,“ potvrdil Právu lesní odborník Jan Příhoda, spoluautor portálu Kůrovcové info.

V zemědělství kamery fungují

Před provozním nasazením bude ale podle něho nutné veškerá data pečlivě analyzovat, a pokud budou nalezeny jasně identifikovatelné projevy v napadení stromů kůrovci, bude provedeno testování na větších plochách a na několika lokalitách v Česku.

„Pokud by i toto testování přineslo pozitivní výsledky, mohla by být metoda použita v praxi. Optimistický předpoklad pro nasazení do praxe je rok 2019,“ uvedl Příhoda.

Lesníci při testování dronů s multispektrálními kamerami spolupracují se společností Survia, která již několik let provádí bezpilotní monitoring zdravotního stavu zemědělských plodin. Firma již dnes dokáže na plochách zemědělských plodin pomocí multispektrálních kamer hodnotit stav pěstovaných rostlin.

Výsledkem monitoringu stavu biomasy, úrovně chlorofylu či škod na porostu je mapa, podle níž dokáže zemědělec cíleně aplikovat vhodnou chemickou ochranu či další přípravky a hnojiva.

„Vycházíme z vědeckých studií zaměřených na použití multispektrálních senzorů v lesnictví a věříme, že se nám podaří úspěšně rozpoznat kůrovce na smrku ještě v raných stadiích napadení. Bezpilotní letadlo s multispektrálními senzory je navíc několikanásobně levnější a přesnější metoda než klasická pilotovaná letadla,“ potvrdil Právu Viktor Setnický, jednatel jmenované společnosti.

Kůrovcové desatero

Rozpoznání kůrovcem napadených stromů ve chvíli, kdy jsou v lese pouhým okem těžko rozeznatelné, spolu s vysokou kvalitou a rychlostí leteckého snímkování by umožnilo získávat informace o stavu porostů v reálném čase. A včas proti kůrovci zasáhnout.

Zhruba 300 tisícům vlastníků lesů v Česku by v zamezení dalšího rozvoje kalamity mělo pomoci i kůrovcové desatero.

To vytvořili odborníci z Lesní ochranné služby ve spolupráci s dalšími lesnickými subjekty a je volně ke stažení na stránkách kurovcoveinfo.cz. Desatero obsahuje pro drobné majitele lesů, obce i veřejnost srozumitelný souhrn nejpodstatnějších opatření, jak další šíření tohoto nebezpečného brouka omezit.