Článek
Celou vlakovou soupravu táhne parní lokomotiva řady 464.2 známá jako Rosnička. Ta se podle strojvedoucího Michala Štrublíka zapsala do historie svezením Nikity Chruščova na setkání s J. F. Kennedym v roce 1961, na kterém projednali okolnosti vzniku Berlínské zdi.
V tzv. Pancéřáku probíhá i výstava, která mapuje železniční cestování československých prezidentů.
Za ní jsou zapřaženy tři salónní vozy a jeden s doprovodnou expozicí. V pancéřáku, jak se vagónu s pojízdnou výstavou přezdívá, si mohou návštěvníci prohlédnout dobové snímky a předměty mapující podobu tuzemských i zahraničních cest státníků po železnici. Podrobně popsaná je například cesta Edvarda Beneše z konce druhé světové války, kdy se vlakem vracel do Prahy.
Nejstarším z vozů je salón z roku 1909, ten sloužil Ferdinandovi d’Este, který jej používal k rodinným i oficiálním cestám. Vypravil se s ním například na francouzskou riviéru nebo na návštěvu německého císaře Viléma II. Tímto vozem měl dokonce v plánu jet i do Sarajeva v roce 1914, ale kvůli poškození nápravy nakonec zvolil jiný způsob dopravy.
Dvě ložnice v Masarykově kupé
K vidění je ještě kupé prezidenta Tomáše G. Masaryka a Ludvíka Svobody. Masarykův vůz, pocházející z Ringhofferovy továrny na pražském Smíchově, byl na svou dobu nesmírně pokrokový, na kolejích mohl teoreticky dosáhnout rychlosti až 140 km/h. Součástí vozu bylo vedle umyvadel zásobovaných teplou vodou i elektrické osvětlení a vytápění celého vozu.
V Masarykově kupé jsou dvě ložnice rozděleny prostorem pro stolování.
Interiér Masarykova vozu je velmi zajímavý. „Po obou koncích vozu jsou umístěny ložnice pro doprovod, rozdělené na pánskou a dámskou část. Vzhledem k tomu, že svoji první cestu vůz absolvoval v roce 1930, tedy po smrti Masarykovy manželky, využívala dámskou ložnici na státnických cestách především dcera Alice,“ upřesňuje František Kaplan, správce sbírek Železničního muzea ČD v Lužné u Rakovníka.
Českoslovenští prezidenti využívali Masarykův vůz až do roku 1968, kdy jej nahradil modernější vůz z NDR. Ve strojírnách v Českých Velenicích ale přečkal až do revoluce. Po restaurování jej mnohokrát využil například Václav Havel nebo Václav Klaus.
Za svou cestu projede prezidentský vlak většinu velkých českých a slovenských měst. Na svých patnácti zastávkách navštíví například Olomouc, Bratislavu nebo Košice. První zastávkou prezidentského vlaku je brněnské výstaviště, kde bude k prohlédnutí do pondělí. Jízdu zakončí v termínu 29. srpna až 2. září v Praze na Masarykově nádraží v areálu Národního technického muzea.
Návštěvníci se vlakem ale neprojedou, interiér vlaku si budou moci prohlédnout pouze v jednotlivých stanicích. Kvůli obavám o zachování interiérů také budou moci návštěvníci vstoupit pouze do nejmladšího ze tří salónních vozů. Do Masarykova z roku 1930 a toho vyrobeného v roce 1909 pro Ferdinanda d’Este budou zájemci nahlížet jen okny.