Článek
Referenda, které skončilo 14. června 2003, se zúčastnilo 55,21 procenta voličů. Pro vstup hlasovalo 77,33 procenta voličů, proti jich bylo 22,67 procenta.
Otázka, na kterou Češi tehdy odpovídali, zněla: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“ Česká republika vstoupila do EU 1. května 2004 spolu s dalšími devíti zeměmi.
| Země, které vstoupily do EU spolu s ČR: Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Maďarsko, Kypr, Slovinsko, Malta |
Přihlášku pro vstup do Evropské unie podal v roce 1996 tehdejší premiér Václav Klaus. Ten nyní patří k nejhlasitějším kritikům prohlubující se evropské integrace.
Nadšení postupně opadlo
Počáteční nadšení z evropské integrace opadlo i mezi občany a dalšími politiky. V současnosti se často skloňovalo slovo „czexit“, tedy odchod ČR z Unie po vzoru Velké Británie.
Pro vystoupení České republiky se dlouhodobě vyslovují některé sněmovní strany, nejhlasitěji SPD Tomia Okamury. Většina politiků ale varuje, že by odchod z Unie Česko poškodil. Politici se ale vesměs shodují na tom, že EU by se měla reformovat.
„Pokud se nám podaří vystoupit, tak nám životní úroveň klesne o 40 procent, bych tak odhadl. Brexit nám ukazuje příklad toho, v jakém stavu se země ocitne, pokud se rozhodne vystoupit. Je to prohra pro obě strany,“ říkal před loňskými sněmovními volbami exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Z průzkumu, který letos v únoru představil think tank Europeum, vyplynulo, že Češi by z Evropské unie nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky.
Ekonomická krize by mohla trvat desetiletí
Z březnové studie Česko-německé obchodní a průmyslové komory zase vyplynulo, že diskuse o možném odchodu ČR z Evropské unie znepokojují 78 procent firem v ČR, 28 procent podniků by v případě opuštění EU zvažovalo přesunout své investice jinam.
To, že případné vystoupení Česka z Evropské unie by vyvolalo ekonomickou krizi, která by trvala možná i desetiletí, varoval v rozhovoru pro Novinky i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Kvůli silné závislosti na obchodu s EU by zemi po tzv. czexitu podle něj čekala vlna krachů firem a propouštění zaměstnanců.
