Za pylové peklo nemůže nenáviděná řepka

Jehličnany v pravidelných několikaletých cyklech produkují větší množství pylu. Ten se následně ovzduším šíří.

„Říká se tomu sírový sediment, i když to se sírou nemá nic společného, a způsobují to jehličnany - borovice a smrky. Ty dělají žlutou pokrývku, řepka nelétá, její pyl je těžký a lepkavý, aby se mohl nalepit třeba na čmeláka,” upřesnil pro server iRozhlas alergolog Ondřej Rybníček z Fakultní nemocnice Brno, který vede projekt Pylová informační služba.

Množství pylů v ovzduší je momentálně enormní kvůli rychlému nástupu teplého počasí. „Alergiků máme na jaře v ordinacích vždycky hodně, letos ale všechno vykvetlo najednou,” citovala ČTK alergoložku Romanu Kochrdovou.

Situace by se podle lékařů měla zlepšovat, alergiky nicméně mohou v dalších týdnech potrápit kvetoucí trávy.

Z pylu se v ČR dokonce stalo politikum a premiér v demisi a přes svěřenské fondy vlastník Agrofertu Andrej Babiš měl potřebu zdůraznit, že všudypřítomný pyl není z řepky, ale z jehličnanů.

„S řepkou to nemá vůbec nic společného. K řepce jeden možná překvapivý fakt: z celkové úrody řepky v ČR vypěstuje moje bývalá firma jenom pět procent,” tvrdí Babiš. Nezmínil ale, že Agrofert řepku pěstovanou v ČR od zemědělců také vykupuje pro další zpracování v podniku Preol v Lovosicích.

Brukev řepka olejka (Brassica napus) se v Česku pěstuje nejen k produkci potravinářského oleje, ale zejména jako biopalivo, které se vyrábí z olejnatých semen a přimíchává se do pohonných hmot. Zemědělské podniky, včetně Agrofertu, kvůli tomu dostávají na produkci řepky státní podporu.

Nespokojenost obyvatel ohledně toho, jak ČR na jaře každoročně zežloutne, roste. Řepka se v ČR pěstuje podle dat Českého statistického úřadu v posledních dvou letech na čtyřech stech tisících hektarech. Z dat Eurostatu za rok 2017 pak vyplývá, že řepka pokrývá celkem 13,6 procenta oseté plochy v Česku. Větší podíl řepky má v EU už jen Estonsko, a to 13,9. Naopak okolní srovnatelné země pěstují řepky méně, Slovensko i Polsko 8,8 procenta, Maďarsko 5 procent, Německo 3,5 procenta a Rakousko 2,8 procenta.

Kritici masivního pěstování řepky poukazují na to, že je tato plodina osévána každoročně na rozsáhlá území, což zvyšuje riziko eroze půdy a snížení schopnosti zadržovat vodu. To může být velký problém v případě dlouhotrvajícího sucha nebo naopak povodní. Intenzivní hnojení a postřiky pesticidy a herbicidy mohou mít také negativní účinky na včely a zvěř a také na kvalitu spodních vod. Řepka je také nepříjemným alergenem.