„To gesto, ta klička Daniela Hermana je, a musím to říct přímo takhle, naprosto nemorální,” uvedla profesorka dějin umění Vysoké školy uměleckoprůmyslové Milena Bartlová. Reagovala tak na vývoj situace kolem řízení prohlášení budov za památku. Ministerstvo kultury odmítlo budovy ze 70. let za památku prohlásit, ministr Herman začal na jaře rozhodnutí památkářů přezkoumávat a v médiích uvedl, že domy se památkami asi stanou. Přezkumné řízení však Herman letos v listopadu zastavil, a domy tak památkovou ochranu nemají. Bartlová a další řečníci změnu Hermanova postoje dávají do souvislosti s volbami.

Řečníci při projevech kritizovali také práci Národního památkového ústavu a odboru památkové péče pražského magistrátu. „Podívejte se za uplynulých x let, jak systematicky naprosto bez jakéhokoli zájmu odpisují jednu stavbu za druhou, až bych řekl, že je to skoro úmysl vyhladit z Prahy stavby z 60. a 70. let,” řekl spoluarchitekt budov Václav Aulický.

Na snímku uprostřed je jeden z autorů souboru budov Transgasu – architekt Václav Aulický během pondělního protestu.

Na snímku uprostřed je jeden z autorů souboru budov Transgasu – architekt Václav Aulický během pondělního protestu.

FOTO: Roman Vondrouš, ČTK

„Máme proti sobě silného soupeře. Je to bohatý investor s velkou peněženkou, je to velice kvalitní architekt, který zpracovává variantní řešení do této lokality. Je to samozřejmě i část veřejnosti, které se prostě tento objekt nelíbí, a bohužel je to i ministerstvo kultury v čele s panem ministrem, kteří ještě před několika málo týdny pro nás znamenali jakousi záruku toho, že se objekt podaří zachránit, že se kulturní památka nějakým způsobem zachová i pro další generace,” řekl autor interiérů budov Transgas Jan Fišer.

Podle Bartlové je potřeba vytvořit lepší systém ochrany památek moderní architektury, podle kterého by developeři jasně zjistili, co se kterou budovou lze a nelze dělat. Zastánci ochrany budov uvádějí, že dílo týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický je jednou z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku.

Soubor budov Transgas (na snímku ze 4. dubna 2016) na Vinohradské třídě v Praze nebude kulturní památkou. Jejich majitel, který chce na místě stavět nové domy, je může zbourat.

Soubor budov Transgas (na snímku ze 4. dubna 2016) na Vinohradské třídě v Praze.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Od budov Transgasu prošel průvod na Václavské náměstí k místu bývalého Kozákova domu v Opletalově ulici, který byl stržen letos v srpnu.

Vrátíme sem život, slibuje investor

Majitelem souboru budov Transgas je developerská skupina HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka, která ho získala v roce 2014 od společnosti ČEZ. Místo stávajících budov chce vybudovat polyfunkční soubor sedmi budov podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Podle předběžných odhadů by se mohl projekt začít stavět přibližně za rok a dokončen by mohl být začátkem roku 2021.

Vizualizace nového objektu, který má nahradit budovu Transgas

Vizualizace nového objektu, který má nahradit budovu Transgas

FOTO: HB Reavis

„Návrh renomovaného architektonického studia je rozčleněn na sedm domů a reflektuje okolní měřítko Vinohrad. Počítá s revitalizací této oblasti -  ve zklidněném vnitrobloku vznikne nový veřejný prostor se zelení, veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem skrz území,” sdělil Novinkám Vojtěch Meravý z agentury My zastupující HB Reavis. „Součástí budou také restaurace se zahrádkami a do této části Vinohradské  třídy se vrátí život, který sem přirozeně patří. Projekt počítá také s veřejně přístupnými terasami,” doplnil. 

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí na Vinohradské třídě pod budovou Československého rozhlasu. Tři budovy byly postaveny v letech 1966 až 1976 v brutalistním stylu doplněném o různé technicistní detaily.