Každoročně opouští dětský domov tisícovka mladých lidí, kteří dokončili školu, ale nevědí, co dál. Více než polovina z nich tak končí na ulici. Najít si zaměstnání je pro ně totiž mnohdy obtížné.

„Děti, které po ukončení studia odcházejí z dětského domova, na to nejsou vůbec připravené. Více než polovina končí na společenském dně a dostávají se do dluhové pasti. Dívky brzy otěhotní a jejich děti pak končí opět v domově, je to začarovaný kruh,“ řekla Právu Klára Chábová, předsedkyně neziskové organizace Mimo domov, jež pomáhá mladým lidem z dětských domovů s přechodem do běžného života.

Stát na ně zapomíná

Podle jejích slov tento problém stát téměř neřeší. Příprava dětí na odchod z domova není nijak nastavena. „Stát na tuto skupinu mladých lidí prakticky zapomněl. Osud je pak v rukou pracovníků dětských domovů nebo neziskovek, ale ty mají omezené možnosti,“ dodala Chábová s tím, že stát by se měl mnohem aktivněji zapojit do propojení dětských domovů s neziskovými organizacemi a případnými zaměstnavateli.

„Chybějí také terénní pracovníci, kteří by dítě vzali za ruku a řekli: ,Tady musíš na úřad práce, na pojišťovnu,‘,“ vysvětlila. Organizace Mimo domov proto ve středu uspořádala společnou konferenci neziskovek, pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pracovníků dětských domovů a potenciálních zaměstnavatelů.

Tenkrát jsem neměl žádnou pomoc. Nevěděl jsem, jak vlastně začít fungovat v normálním životě.Lukáš Dolejš

Většina mladých lidí z dětských domovů skončí školu s výučním listem a odchází z domova v osmnácti letech. V tu chvíli nemají většinou vůbec představu, jak a kde sehnat zaměstnání, bydlení nebo si vyřídit potřebné náležitosti na úřadech.

To potvrzuje i Lukáš Dolejš, který před deseti lety opouštěl dětský domov v Mostě. „Tenkrát jsem neměl žádnou pomoc. Nevěděl jsem, jak vlastně začít fungovat v normálním životě. Najít si práci pro mě bylo obtížné. Měl jsem malou sebedůvěru. První odmítnutí u pohovoru mě absolutně odrovnalo a odhodlat se jít na další bylo složité,“ poznamenal absolvent střední gastronomické školy.

Lukáš Dolejš

Lukáš Dolejš

Nyní už čtvrtým rokem pracuje v kavárně. Část peněz ale jde stále na jeho dluh, který si udělal hned po opuštění domova.

Spolupracují s okolními firmami

Přípravu na budoucí život si většina dětských domovů dělá po svém. Některé se podle Chábové příliš aktivně nezapojují, jiné ano. Tak tomu je i například v případě Dětského domova v Telči.

„Snažíme se spolupracovat s firmami v okolí. Děti chodí na brigády. Pomáhají nám i neziskové organizace. Ty děti naučí třeba napsat životopis, radí jim v případě pracovního pohovoru a podobně,“ řekl jeho ředitel Milan Opravil.

Podle praxe neziskových organizací, které se zabývají začleňováním dětí z dětských domovů do běžného života, firmy o tyto děti mají zájem. Jde pak hlavně o velké nadnárodní společnosti. Tady takovým mladým lidem pomáhají i speciální mentoři.
„Některé, spíše menší firmy se však bojí zaměstnávat tyto děti. Stále tady panují určité předsudky, což není namístě,“ dodala Chábová.