Nové restrikce mohou dopadnout na stovky tisíc lidí a podle odborníků se jejich už teď chabá životní úroveň ještě sníží. Novela zákona, která platí od začátku června, určuje, že 35 až 65 procent příspěvku na živobytí budou dostávat jejich příjemci ve stravenkách. Za ty lze nakoupit jen potraviny a hygienické potřeby.

Příspěvek je však určen i na ošacení nebo na dopravu. Jenže na tyto potřeby už nyní těm nejchudším příliš peněz nezbývá. Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí pobíraly domácnosti průměrně jako příspěvek na živobytí asi 4150 korun měsíčně.

Příspěvek se rozděluje na domácnosti, přičemž každý její člen má jinou výši příspěvku. Váže se na osoby s nižším příjmem, než je životní minimum. A pro osoby, které jsou v evidenci úřadu práce déle než půl roku, je nově povinně vyplácen v poukázkách.

Musí doplácet až dvacet procent

„Z analýzy vyplývá, že 329 814 osob je závislých na příspěvku na živobytí. Z toho 59 262 lidí žije v domácnosti samo, jedná se zejména o seniory,“ řekla Právu Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.

Podle ní ale nejhůř dopadnou lidé, kteří žijí v ubytovnách a v holobytech. Snahy o omezení byznysu s chudobou totiž dopadají především na jejich hlavy.

V minulosti si majitelé ubytoven mohli stanovit výši nájmu, jakou chtěli, protože úřad práce jakoukoli částku prostřednictvím doplatku na bydlení dorovnal. A to přesto, že životní podmínky v ubytovnách jsou ponižující.

Ilustrační foto

Část příspěvků je nově v poukázkách (ilustrační foto)

FOTO: Profimedia.cz

Kvůli tomu vznikla zákonná úprava, která vymezila limity dávek na bydlení. Pokud jsou podmínky nevyhovující, doplatek na bydlení činil jen 90 procent obvyklé ceny v dané lokalitě. Standardy bydlení ale nebyly nikdy vymezeny.

V některých případech majitelé ubytoven ceny snížili, ale mnohdy s cenou vůbec nehnuli a jejich podnájemníci museli chybějící peníze na bydlení platit z jiných dávek, zejména z příspěvku na živobytí.

Od června už tvoří doplatek na bydlení jen 80 procent obvyklé ceny, což v kombinaci s výplatou prostřednictvím stravenek může mít pro mnohé zdrcující efekt.

Nový byznys

„Zkušenosti už máme. V roce 2008 se v Litvínově začaly ze dne na den vyplácet veškeré dávky v poukázkách. První, co ti lidé udělali, šli do večerky a u prodejce vyměnili stokorunové stravenky za 60 korun v hotovosti. To udělají i teď, protože jim nic jiného nezbyde,“ vysvětlila Zieglerová.

I kdyby nemuseli z příspěvku na živobytí doplácet na nájem, tak v případě vyplacení dvou třetin příspěvku ve stravenkách nezbyde moc peněz na MHD a oblečení.

„Už dnes se to leckde projevuje. Ubytovny a různé holobyty jsou často situované za městem, takže ti lidé jsou málo mobilní. Například z Chanova chodí lidé pěšky po poměrně rušné silnici. Už se tam stalo hodně nehod. Když jste Rom, tak se na vás revizor zaměří, z čehož jsou pokuty a následné exekuce,“ popsala.

Za stravenky navíc lze nakupovat jen v některých prodejnách, které mají smlouvu s provozovateli stravenek. Tyto prodejny, aby to pro ně bylo výhodné, mají občas vyšší ceny.

„Například brambory jsou pro ně základní potravina, kterou nakupují ve velkém. Se stravenkami však nebudou moct zajít do nejlevnějšího krámu,“ dodala Zieglerová.