Současní muži vstupují do prvního manželství o téměř osm let později a ženy o sedm let později, než tomu bylo v roce 1989, uvádí ředitelka sekce demografie a sociálních statistik Českého statistického úřadu Michaela Kleňhová v časopise Statistika a my.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Zvyšuje se i věk českých matek, pohybuje se kolem 30 let. Výjimkou nejsou ale ani maminky, které rodí své první dítě až kolem čtyřicítky. Přitom ještě před deseti lety se věk maminek-prvorodiček pohyboval kolem 26 let. Nejčastější věk otců se v současnosti pohybuje kolem 30 až 34 let.

Současně jsou ale ordinace gynekologů plné žen i mužů, kteří se ve třiceti rozhodli, že budou mít děti. Jenže příroda vystavila tomuto jejich snažení stopku. Podle lékařů je pro otěhotnění optimální věk ženy mezi 20 až 25 lety.

Rodina se mění

Česká rodina se dlouhodobě, zato však radikálně mění, shodují se demografové i sociologové. Především padají dřívější tabu. Mít dítě jako svobodná byl těžký společenský prohřešek, který ovlivňoval společenské postavení matky i dítěte.

Těhotenství byla dříve automatická pozvánka obou partnerů do svatební síně. V současnosti se téměř 50 procent dětí rodí mimo manželství. Mít dítě byla i výrazná přednost při žádostech o přidělení bytu. Bezdětní manželé neměli v někdejším přídělovém systému bytů zdaleka tolik šancí státní či družstevní byt získat. Podstatně kratší byla i doba studia. Většina mladé populace končila své vzdělání ve věku 18–19 let maturitou.

Dá se předpokládat, že dnešní vysokoškolačky stráví studiem v průměru téměř 19 let.ředitelka sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Michaela Kleňhová

Generace jejich rodičů jaksi automaticky počítala s tím, že ještě před šedesátkou odejde do důchodu a začne se starat o vnoučata. Dnešní „pětadvacátníci“ by před dvaceti lety byli téměř všichni ženatí či vdané. Dnes většina z nich stále studuje, nebo usiluje v prvním zaměstnání o získání výhodné pracovní pozice.

Vyšší průměrný věk matek při narození prvního dítěte ovlivňují širší možnosti vzdělávání v porovnání s obdobím před rokem 1989.

Doba studia se prodlužuje

Prodlužuje se délka studia mladých lidí, zejména žen, které v daleko větší míře než dříve studují na vysoké či vyšší odborné škole. Ženy proti minulosti ve větší míře dosahují terciárního vzdělání a častěji upřednostňují ukončení studia a pracovní kariéru před mateřstvím, které odkládají do pozdějšího věku.

Například v letech 2001–2012 došlo k prodloužení očekávané délky vzdělávání mladých lidí o 2,5 roku. U žen tento nárůst činil dokonce 3,1 roku. „Dá se předpokládat, že dnešní vysokoškolačky stráví studiem v průměru téměř 19 let,“ uvádí Kleňhová.

Důvodů, proč děti mají ve stále větším počtu starší rodiče, je celá řada. Mít dítě ve třiceti jako svobodná matka není dnes žádný společenský problém. Konkurence v zaměstnání vede mladé lidi k tomu, aby se snažili do třiceti let získat významnou pozici na pracovišti. Není to ani tak z kariérismu, jako z nutnosti získat dobrý plat, který by jim umožnil vzít si hypotéku na pořízení vlastního bydlení.

Poměrně početná je v současné době i takzvaná singles generace. Přibývá mužů i žen, kteří v nejproduktivnějším věku žijí sami. Nejen proto, že si užívají „možností života“, ale také proto, že je společenský ani ekonomický tlak nenutí vstupovat do manželství, či aspoň intenzivně hledat vhodného partnera. Zejména mladé ženy, které dnes tvoří většinu studentů vysokých škol, mají leckdy až nereálně vysoké představy o tom, jaký by měl být jejich budoucí partner.

Generace prarodičů

V diskusích o proměnách české rodiny se zatím nevěnuje příliš velká pozornost prarodičům. Tedy generaci, která by se měla spolupodílet na výchově vnuků. Tito lidé odcházejí do penze taktéž ve stále pozdějším věku. Pokud jim to zdraví dovolí, část z nich z ekonomických důvodů pokračuje v zaměstnání.

Ve věku okolo 65 let už valná část z nich nemá jako hlavní motiv výchovu vnoučat. Buď pro zdravotní potíže, nebo proto, že si chtějí zbytek života užít jinak, nebo se od svých dětí vnoučat ani nedočkali.

Mladé rodiny musí počítat s tím, že éra hlídacích babiček a dědečků pomalu končí a nezbývá jim, než se poohlédnout po možnostech, jak si zajistit hlídání dětí za úplatu.