Článek
„Při modelové čisté mzdě 20 tisíc korun zaplatí rodič s vyživovací povinností podle doporučujících tabulek zhruba třetinu částky, která je reálně na měsíční výdaje potřebná. Například v šesti letech věku, kdy jsou náklady na dítě odhadovány na 6100 korun měsíčně, tato částka stačí k úhradě třetiny nákladů, v pozdějším věku již ani k tomu ne. Rodiče se tedy na pokrytí finančních nároků dítěte nepodílejí rovným dílem a větší zodpovědnost je na straně rodiče samoživitele,“ uvedl Petr Sýkora, předseda Asociace neúplných rodin, která dlouhodobě pomáhá s asistencí vymáhání výživného.
Průměrné výživné neroste, náklady na děti však ano. Během posledních pěti let se výše soudem stanoveného povinného výživného na děti zvedla jen v řádu stokorun, jak vyplývá z dostupných dat Ministerstva spravedlnosti ČR. Ministerstvo proto vytvořilo tabulku, jež měla alespoň částečně rozhodování soudců přiblížit. Je však jen doporučující.
Dospělým dětem až 25 procent z platu
Do pěti let dítěte tabulka doporučuje alimenty ve výši 11 až 15 procent čistého příjmu rodiče nežijícího ve společné domácnosti. Do devíti let je to až 17 procent, do 14 let má platit neživící rodič až 19 procent z čisté mzdy, do 17 až 22 procent a plnoletým, kteří studují, až 25 procent z platu.
Podle údajů Asociace neúplných rodin se měsíční výdaje na dítě v závislosti na věku pohybují od 4200 na dítě do dvou let po 13 700 korun za dítě od 15 do 26 let.
Problém je především v tom, že tabulky nejsou nastaveny špatně, ale soudci je hlavně v pozdějším věku dítěte nerespektují anebo se o zvýšení rodiče-živitelé nehlásí.
Průměrné výživné, které sleduje Český statistický úřad, tak neroste tak rychle, jak tabulky doporučují. Ve skutečnosti se průměrné výživné u nejmenších dětí a teenagerů liší pouze o tisícikorunu a s věkem dítěte takřka neroste.
„Pro rodiče samoživitele bývá kritickým obdobím jakékoli zvýšení finančních nároků dítěte. Nebavíme se pouze o platbě zájmových kroužků nebo mimoškolních aktivitách, ale také o nevyhnutelných nákladech, jako je třeba nástup do základní nebo střední školy, či o nárocích, které s sebou nese například zdravotní stav dítěte. Průměrná výše povinného výživného přitom často nepokryje ani základní náklady,“ sdělil Sýkora.
Neplatí 130 tisíc rodičů
Samoživitelé musí hradit až dvě třetiny potřeb dítěte i v případě, kdy partner výživné platí.
A to jsou ty šťastnější příběhy. Až 40 % rodičů, kteří mají alimenty platit, tak nečiní. Již několik let je celorepublikový dluh v ČR na výživném 13 miliard korun. Aktuálně podle asociace z tří set tisíc rodičů, na něž se vztahuje vyživovací povinnost, neplatí 130 tisíc.
Rada samoživitelům je podle něj prostá. „Rodič žijící s dítětem ve společné domácnosti by při zlepšení finanční situace vyživujícího rodiče měl vždy u soudu zažádat o zvýšení výživného, stejně tak při dospívání svěřeného dítěte. To za něj nikdo neudělá,“ zdůraznil Petr Sýkora.
„Pokud se finanční situace rodiče naopak zhorší a on zareaguje pozdržením plateb nebo ukončí hrazení alimentů úplně, doporučujeme situaci řešit včas a neodkládat vymáhání dlužného výživného, aby se domácnost během pár měsíců nedostala do pásma chudoby,“ dodal.