Elitní detektivové sice většinu svých věcí prověřují právě ve spolupráci s vrchními žalobci, nicméně ti teď získali dokonalý přehled i o případech, o které se centrála zajímá mimo jejich přímou působnost, tedy pod dozorem krajských nebo okresních státních zastupitelství.

Vyplývá to ze žádosti Bradáčové, která od všech podřízených státních zástupců plošně vyžaduje automatické zasílání tzv. záznamů o zahájení úkonů trestního řízení sepsaných policejní centrálou. Právo mělo možnost se s obsahem žádosti seznámit.

Úřad na to má samozřejmě ze zákona právo, ale není to zcela standardní a dříve taková praxe nebyla.jeden z žalobců

Zmíněné záznamy musí stát na začátku jakéhokoliv oficiálního prověřování, a úřad vedený Bradáčovou tak dostává do rukou detailní informace o všech rozpracovaných kauzách specializovaného útvaru v Čechách.

Žalobci z Moravy a Slezska, a tedy i „jejich“ případy totiž spadají pod Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Nově požadované informování vrchních žalobců v českých krajích nicméně podle několika zdrojů Práva ze soustavy státního zastupitelství vyvolalo vlnu nevole.

„Úřad na to má samozřejmě ze zákona právo, ale není to zcela standardní a dříve taková praxe nebyla,“ řekl k tomu Právu jeden z žalobců. Bradáčová odmítla k vyžádání sdělit podrobnosti. Uvedla jen, že Vrchní státní zastupitelství chce od podřízených úřadů „konkrétní informace o okruhu některých trestních řízení“.

Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár

Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Pavel Komár

FOTO: Milan Malíček, Právo

Podle Bradáčové má současná praxe trvat omezenou dobu šesti měsíců. „Poskytnuté informace budou podkladem pro analytickou činnost a dále budou sloužit jako podkladový materiál pro zpracování zvláštní zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2016, která má přesná zadání,“ poznamenala k tomu bez dalších podrobností Bradáčová.

Ze samotné žádosti, kterou podřízeným zastupitelstvím Bradáčová rozeslala 6. října, přitom vyplývá, že povinnost českých státních zástupců hlásit „nahoru“ případy centrály platí zpětně už od 1. srpna letošního roku, tedy od okamžiku jejího vzniku. Na dodání již vydaných záznamů pak měli jednotliví státní zástupci čas čtyř pracovních dnů, všechny další „zahajováky“ pak musí netrestnímu a analytickému odboru pražského vrchního státního zastupitelství předkládat žalobci obratem tak, jak od policie přicházejí, a to do konce ledna.

Mimo dohled jsou zásahy vyloučené

Bradáčová záznamy požaduje na základě paragrafu zákona o státním zastupitelství, podle kterého si mají žalobci vzájemně poskytovat informace, které potřebují při plnění svých úkolů.

Stejný paragraf přitom stanoví, že právo vyžádat si informace není spojeno s právem jakkoliv do dané věci zasahovat, pokud zároveň nejde o výkon tzv. dohledu.

Jeho prostřednictvím nadřízené státní zastupitelství kontroluje práci nejbližšího podřízeného stupně soustavy, tedy v případě vrchních žalobců práci krajského státního zastupitelství.

V rámci dohledu si přitom běžně vyžaduje celý spis, nicméně plošné předkládání záznamů je podle Právem oslovených žalobců novinkou.

Ostatně v moravských krajích, tedy v obvodu působnosti olomouckého vrchního státního zastupitelství, žádná podobná žádost vydána nebyla. Právu to řekl náměstek vrchních žalobců v hanácké metropoli Pavel Komár.

V regionech více než třetina kauz

Ten ale zároveň upozornil na to, že jemu podřízení státní zástupci z krajů a okresů mají naopak už delší dobu povinnost předkládat nadřízeným všechny záznamy o zahájených řízeních vedených u Generální inspekce bezpečnostních sborů, která vyšetřuje trestné činy policistů, celníků nebo příslušníků vězeňské služby.

„Funguje to takto již několik let,“ poznamenal Komár. Úřad vedený Bradáčovou stejně jako Vrchní státní zastupitelství v Olomouci přímo dozoruje ty nejzávažnější případy, ve kterých jde o korupci, zneužívání evropských dotací nebo sofistikovanou hospodářskou kriminalitu se škodou vyšší než 150 miliónů korun.

Bývalý středočeský hejtman a poslanec David Rath

Bývalý středočeský hejtman a poslanec David Rath

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Z pohledu Národní centrály proti organizovanému zločinu, která vznikla kritizovaným sloučením protikorupční policie a ÚOOZ, přitom takové případy podle jejího mluvčího Jaroslava Ibeheje představují více než 63 procent ze všech spisů.

Nově tak teď na pražském vrchním státním zastupitelství budou mít přehled i o zahájených řízeních v těch zbývajících, připadajících většinou na krajská a ze zhruba 13 procent také na okresní státní zastupitelství.

I případy z nižších stupňů jsou přitom často velmi citlivé. Z poslední doby se to týká třeba kauzy Opencard, prověřování sporné dotace pro farmu Čapí hnízdo ministra financí Andreje Babiše (ANO) nebo korupční kauzy někdejšího sociálnědemokratického středočeského hejtmana Davida Ratha, u jejíhož zrodu byla ještě na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem sama Bradáčová.