Policie loni napíchla telefony lidí podezřelých ze závažné trestné činnosti v 6978 případech, což je proti roku 2014 o 550 méně, tedy o 7,3 procenta. V případě údajů z telekomunikačního provozu poskytli loni operátoři policii 64 277 výpisů, rok před tím to bylo o 4791 víc. Přehled o obsahu hovoru linky přitom měla policie v průměru 106,9 dnů. Zákon totiž umožňuje napoprvé odposlouchávat hovory čtyři měsíce.

Měli by se vrátit k detektivní práci

Nejčastější případy se týkaly toxikomanie, násilné trestné činnosti, kriminální činnosti proti veřejnému zájmu a majetkové trestné činnosti. Takové údaje zmiňuje zpráva ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), kterou by se příští týden měla zabývat vláda a kterou má Právo k dispozici. Jeden příklad za všechny: i díky výpisům z mobilních telefonů byl usvědčen pachatel z přípravy vraždy bývalé přítelkyně, kterou chtěl usmrtit nebo alespoň vážně poranit pomocí kyseliny sírové, kterou ji polil.

Myslím si, že v daném okamžiku není snížení počtu odposlechů a žádostí o provozní a lokalizační údaje ani tak zásluhou žadatele, tedy policie, ale soudců, kteří více zvažují všechny alternativy nasazení odposlechů.Václav Klučka, poslanec

Svou identifikaci se pak podle policie snažil zakrýt kapucí a čepicí s kšiltem. „Výpisy mobilních telefonů měly značný přínos při objasňování a usvědčování pachatele ze spáchané trestné činnosti,“ popsala policie známou kauzu.

Ačkoli z dokumentu pro ministry jasně nevyplývá, zda snížení počtu odposlechů a žádostí o provozní a lokalizační údaje jde na vrub stále se snižující kriminality v Česku, někteří politici mají vcelku jasno. Podle nich stojí za menším počtem větší přísnost soudců, kteří použití této operativní techniky povolují.

Jde totiž o významný zásah do základních lidských práv a svobod a nic na tom nemění ani stále sofistikovanější metody zločinců, na které se často policie odvolává. „Myslím si, že v daném okamžiku není snížení počtu odposlechů a žádostí o provozní a lokalizační údaje ani tak zásluhou žadatele, tedy policie, ale soudců, kteří více zvažují všechny alternativy nasazení odposlechů,“ řekl Právu člen sněmovní komise pro kontrolu použití policejních odposlechů Václav Klučka (ČSSD).

Podle něj komise pravidelně kritizovala narůstající trend používání operativní techniky, což bylo v protikladu ke snižující se kriminalitě. Za pravdu dává poslanci třeba soudce Okresního soudu v Teplicích Miroslav Čapek. „Obecné soudy reagují na judikáty Ústavního soudu, který opakovaně hovoří o pečlivosti při rozhodování o povolování tohoto mimořádného prostředku jako krajního řešení,“ řekl Právu.

Anonymně si vybíráme určité případy, kdy kontrolujeme celý průběh, včetně toho, zda byl v určených případech odposlouchávaný informován.Václav Klučka, poslanec

Podle Čapka také policii dochází, že musí víc využívat „takzvaně skutečné detektivní práce“, tedy neusnadňovat si práci nasazováním odposlechů, když lze pachatele usvědčit i bez nich. Čapek přiznává, že sám má zkušenost z často neodůvodněných žádostí policie.  „Nedávno jsem třeba nevyhověl žádosti o údaje z telekomunikačního provozu, které policie požadovala kvůli potenciální krádeži motorových vozidel,“ uvedl soudce.

Informováno jen 90 z 202 osob

Klučka je přesvědčen, že svou roli mohla sehrát také přísnější kontrola sněmovní komise, jejíž členové více prověřují jednotlivé policejní žádosti. Jejich seznam každoročně dostávají k dispozici, byť v anonymní podobě. Každoročně se na členy komise obrací zhruba deset až dvacet lidí, kteří mají pocit, že byli nezákonně odposloucháváni, což se zatím nikdy nepotvrdilo.

„Anonymně si vybíráme určité případy, kdy kontrolujeme celý průběh, včetně toho, zda byl v určených případech odposlouchávaný informován,“ vysvětlil Klučka. I tyto údaje zmiňuje ministerská zpráva. Podle ní měla loni policie informovat u pravomocně ukončených kauz o odposlechu 202 osob, ve skutečnosti se ale o zásahu do svých práv dozvědělo jen 90 z nich.

U ostatních – jak uvádí zpráva – to zákonné důvody neumožnily. Třeba proto, že šlo o organizovanou skupinu, kde nebylo u všech členů trestní řízení pravomocně skončeno, nebo proto, že informace by mohla ohrozit bezpečnost státu, život, zdraví a práva osob.