„Přišly tři nabídky. Vyhodnocení základních parametrů bude do půlky září. O vítězi by mělo být jasno do konce roku,“ potvrdil Právu mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

Podle informací Práva nabídnutá cena bude o výsledku rozhodovat z 60 procent a ze 40 procent technické parametry.

Servis na 20 let

Ministerstvo obrany požadovalo, aby nákup zprostředkovávaly vlády zemí, ve kterých se radary vyrábějí, protože si od toho slibuje snadnější vyjednávání než s velkými zbrojařskými firmami.

Podobným způsobem česká vláda pořídila od švédského kabinetu čtrnáct gripenů. 
Podle ministerstva k tomuto postupu přistoupili i proto, že nejde jen o nákup radarů, ale i o dlouhodobý servis, společná cvičení, nasazení jednotek a také o citlivá vojenská data.

Radarový systém GM 200 francouzské společnosti Thales

Radarový systém GM 200 francouzské společnosti Thales

FOTO: thalesraytheon.com

Podle zadání by dodavatel měl do listopadu 2021 dodat všech osm radarů a poté zajišťovat i servis po dobu dvaceti let. Ten by měl stát ročně okolo 200 miliónů korun.

Mohou chránit i strategické objekty

Ve hře jsou radary, které vyrábí izraelská ELTA, švédský SAAB a francouzsko-americká firma Thales Raytheon Systems. Do soutěže se měl zapojit i britský výrobce BAE Systems, Britové ale v červenci odstoupili s tím, že radar firmy BAE nesplňuje přesně zadání české armády.

Pět radarů by mělo trvale monitorovat české nebe a tři fungovat pro posílení ochrany objektů důležitých pro obranu státu. „Například jaderných elektráren, chemických továren, velkých urbanistických celků a politických center,“ napsalo ministerstvo.

Nové radary by měly nahradit sovětská zařízení, která podle vojáků již třikrát překročila technickou životnost, takže hrozí kolaps protivzdušné obrany.

Radar izraelského protiraketového systému Iron Dome patří mezi kandidáty, kteří prošli testem v bojových podmínkách.

Radar izraelského protiraketového systému Iron Dome patří mezi kandidáty, kteří prošli testem v bojových podmínkách.

FOTO: Israel Defense Forces/Wikimedia Commons

Radiolokátory středního dosahu, díky nimž dokáže armáda sledovat vzdušnou situaci v malých výškách od 100 do 3000 metrů, vyrábí víc společností. Armáda ale chce, aby systémy byly schopny řídit obranu nejen proti raketám a dělostřelecké palbě, nýbrž i proti střelám menší ráže.

Bojové zkušenosti

Obrana chce radary ověřené v bojových podmínkách. „Zadavatel bude ověřovat vybrané technické parametry na místě operačního nasazení,“ napsala ve vládním materiálu obrana.

S tímto nebudou mít problém Izraelci, kteří radar ELM-2084 MMR využívají v rámci systému Iron Dome, chránícího židovský stát před raketovými a minometnými útoky z pásma Gazy.

Radary francouzského Thalesu GM 200 a 400 byly nasazeny v Afghánistánu a v několika neklidných částech Afriky. Švédský systém Giraffe z produkce SAAB je novinkou, slouží zatím jen na švédských lodích.

Kompatibilita v rámci NATO

Dalším úskalím pro výrobce bude fakt, že radary musí být kompatibilní s NATO, což bez velkých překážek splní Thales. „Naše radary používá nejvíce aliančních zemí, kromě Francie např. Německo nebo Estonsko,“ sdělil Právu viceprezident Thalesu Patrick Moreau. Dodal, že již prodali přes 100 vojenských radarů nové řady.

Izraelci a Švédové, kteří v NATO nejsou, budou mít starost navíc. ELTA v tom nevidí problém a říká, že uspěla např. v Kanadě, která je členem Aliance.

Další podmínkou nákupu bude, aby se co nejvíce z radaru pro českou armádu vyrábělo na území ČR a také, aby servis dokázala obstarat zdejší firma. Izraelci již podepsali dohodu s pardubickým výrobcem radarů Retia, Švédové se světoznámým výrobcem pasivních radarů ERA a Francouzi s brněnskou firmou URC Systems.