"Začátek roku byl relativně dobrý. Půda byla v povrchové vrstvě pro zemědělství dosycena," řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Dozvuky loňského sucha se podle něj objevily začátkem července a srpna.

KOMENTÁŘ DNE:
Selhání konzervativců – Konzervativci v Evropě i USA
v současnosti houfně přebíhají k nacionalistickému populismu, všímá si v komentáři Jiří Pehe. Čtěte zde >>

"To však již bylo o výnosech klíčových plodin, jako je pšenice, ječmen a řepka, které zabírají největší plochy, víceméně rozhodnuto," uvedl. Poslední vlna srážek pomáhá kukuřici, bramborám či cukrovce, doplnil.

Situace by se podle Trnky mohla negativně vyvinout v oblasti střední Moravy, v části Moravskoslezského a Zlínského kraje, ve východních Čechách a v některých regionech Českomoravské vrchoviny, kde deficit v hlubší vrstvě trvá. Nemělo by však jít o extrémy loňského roku.

Některé lokality mají problémy dlouhodobě

"Ačkoliv je relativně průměrný rok, ukazuje se, že lokality, které mají dlouhodobě problémy se suchem, je mají i nyní - Jižní Morava, Rakovnicko, Opavsko. Voda padá méně nebo v čase, kdy je plodinami málo využitelná," řekl Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. V některých regionech je pak podle něj půda přeschlá a nedokáže spadlou vláhu využít. "Mnohem lépe na sucho a přísušky reagují trvalé porosty, ať už vinice, sady, nebo vojtěška," dodal Felčárek.

"Díky srážkám bylo sucho na většině území přerušeno. Hlavně v půdě a ve vodních tocích," konstatoval náměstek pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. I přes vzestupy podle něj neteče v řekách více vody, než je v tomto období obvyklé.

Všichni se však shodují, že by stát měl riziko sucha a jeho prevenci řešit. "To, že je jeden rok víceméně normální, je dobře. Zemědělci se vzpamatují a dává nám to čas. Když je sucho, tak se už nedá nic dělat. Jenom zastavit kohoutky a čekat, až sucho skončí. A pak přerozdělit peníze poškozeným," upozornil Trnka.

Stát chce budovat nádrže

Vláda na konci července rozhodla, že zemědělci poškození loňským suchem získají jako kompenzaci 1,2 miliardy korun. Peníze by měli dostat v říjnu, tedy později než rok od samotného sucha.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě plánuje zavedení fondu tzv. těžko pojistitelných rizik, kam by zemědělci nepovinně přispívali, částí peněz by do něj dával i stát. Současný ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) by ho chtěl legislativně zakotvit do konce mandátu současné vlády.

Stát plánuje i další opatření, jako jsou stavby malých i několika větších vodních nádrží. Komplexní plán by mělo ministerstvo životního prostředí předložit vládě do konce roku. V polovině července vyhlásilo MŽP novou výzvu, v níž z národních peněz půjde 300 miliónů korun na projekty, které podpoří zásobování pitnou vodou.

Z evropských dotací má na boj se suchem MŽP připraveno do roku 2020 téměř sedm miliard korun. Většinu chce uvolnit ve výzvách pro obce, podniky a drobné podnikatele ještě letos.