Senický coby protitankový dělostřelec absolvoval s 1. československým armádním sborem anabázi počínající bitvou u Sokolova až po dobývání Dukelského průsmyku.

„Do historie bojů čs. jednotky v SSSR se nejvýrazněji zapsal během bitvy o Kyjev. O jeho bravurním zničení několika protitankových postavení a kulometných hnízd nepřítele psal i tehdejší sovětský tisk,” připomnělo ministerstvo obrany.

V bojích na Dukle byl vážně raněn.

Senický musel v roce 1941 narukovat do sovětské armády. „Později byl společně s dalšími cizinci ze sovětské armády vyřazen a internován v pracovním táboře ve Čkalovu, odkud se mu v říjnu 1942 podařilo s pomocí přítele uprchnout do Buzuluku,” připomnělo ministerstvo. V Buzuluku se připojil k formující se československé jednotce.

Senický se narodil do české rodiny v převážně polské obci Edvardovka na Volyni.

Mimo jiné byl držitelem tří Československých válečných křížů 1939.