Hlavní obsah

Polovina českých mužů se možná nestihne do padesátky oženit

– Praha
Právo, Jiří Vavroň

Češi a Češky odkládají sňatky a založení rodiny do stále pozdějšího věku. Současní muži vstupují do prvního manželství v průměru ve 32 letech, o téměř osm let později, a ženy ve věku kolem třiceti let, tedy o sedm let později, než tomu bylo v roce 1989.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Bude-li tento trend pokračovat, před oslavou 50. narozenin stihne zanedlouho uzavřít první sňatek pouze 50 procent mužů a necelých 60 procent žen, ostatní zůstanou alespoň formálně svobodní. Vyplývá to z nejnovější analýzy „Spolu, s dětmi, ale bez oddacího listu“, kterou zpracovala Terezie Štyglerová, statistička Českého statistického úřadu.

Stejně jako roste věk, kdy Češi uzavírají manželství, zvyšuje se i průměrný věk, kdy ženy v ČR porodí své první dítě. V současnosti je to v průměru ve 28 letech, což je zhruba o 5,5 roku později než před dvaceti lety.

Později se rodí i děti

Druhé dítě mají české ženy průměrně v 31 letech. Úměrně s rostoucím věkem žen klesá nejen ochota, ale i schopnost žen vůbec děti mít.

„S prvním partnerem jsem žila deset let. Stále bylo hodně času na svatbu i dítě, až jsme se rozešli. S druhým partnerem žiji již osm let, stále bylo dost času, až mi partner řekl, že by naše dítě maturovalo v době, kdy by mu bylo téměř šedesát, takže by se styděl jít na maturitní ples. Dítě jsme tedy vypustili. A bez dítěte svatba nemá smysl,“ svěřila se osmatřicetiletá Marcela.

„Můj vysněný život se dvěma dětmi se ocitl v troskách a já na psychofarmakách,“ dodala.

Rodinné chování se změnilo

Analýza potvrzuje, že zatímco počátkem devadesátých let byly ve věku 25 let ženaté nebo vdané dvě třetiny osob, dnes v tomto věku zůstává většina osob svobodných.

Zásadně se změnilo i rodinné chování mladé generace. Odkládání svateb a porodů do pozdějšího věku je podle sociologů důsledek kombinace několika vlivů.

Mladým lidem se otevřely po roce 1989 zcela nové možnosti – vzdělání, cestování, získání dobrého výdělku. Mladí se cítí být tedy bez potřeby závazků až do 35 let.

Firmy, které musí obstát v konkurenci, nemají jako prioritní zájem, aby mladí lidé místo soustředění na výkon a využití času jen pro práci hlídali nemocné děti a přemýšleli, kam půjdou na pískoviště. Navíc ženatí zaměstnanci a vdané zaměstnankyně se nechtějí stěhovat za prací, nejsou podmínky pro založení rodiny. Hypotéku si nelze vzít s platem deset tisíc.

Odpadlo přidělování bezplatných bytů, stejně jako řada půjček a výhod, které stát poskytoval mladým lidem. V době, která je optimální pro založení rodiny, řada párů prostě nemá na manželství ekonomické podmínky, a tak vytvoření rodiny odloží.

Projevuje se fenomén nezaměstnanosti – hodně mladých lidí musí spíše než svatbu řešit existenční starosti a počítat s tím, že se mohou ocitnout i bez práce.

Změnily se priority

Změnily se i společenské priority. Být svobodný a bezdětný není stigma. Navíc svobodná a bezdětná žena se snadno uživí. Nepotřebuje se k ekonomickému přežití vdát. Naproti tomu prvořadou společenskou hodnotou uznávanou okolím není počet dětí či šťastné manželské soužití.

Společenského respektu se spíše dočkají ti, kteří jsou schopni získat prestižní zaměstnání nebo si postavit dům s bazénem, koupit si drahé auto a jezdit na luxusní dovolenou. Svébytnou kapitolou je kvalita partnerů a partnerek. Boj o místo na slunci v zaměstnání, ve škole neposiluje takové schopnosti, jako je schopnost kompromisů, odříkání, obětování se.

Vysoký počet rozvodů plodí i hodně negativních vzorců chování v páru. V nefunkčních rodinách nemají děti vzor, jak žít společně, který by uplatnily, při uzavírání partnerských svazků.

Reklama

Výběr článků

Načítám