Článek
„Připravuje se pravidelné předvánoční setkání pana prezidenta s panem kardinálem. To bude dobrá příležitost tyto věci prodiskutovat, jakýkoli výsledek ale v tuto chvíli nechci předjímat,“ řekl v pátek Právu mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman už v létě uvedl, že je ochoten přistoupit na to, že se církvi vrátí dva domy z původních devíti budov, které jí před rokem 1948 patřily.
Jde o budovu Nového probošství, která již řadu let chátrá, a také o Jiřský klášter, který před časem opustila kvůli havarijnímu stavu Národní galerie. Otázka je, jak k tomuto rozuzlení technicky dospět. Podle ředitele odboru vnějších vztahů pražského arcibiskupství Milana Badala existují tři varianty, které Zeman zvažuje.
„Prezident má k dispozici tyto varianty a všechny možné posudky, co by se mohlo nebo nemohlo stát, a záleží jen na jeho rozhodnutí a na tom, jestli jeho úředníci splní jeho rozhodnutí,“ řekl Právu Badal.
„Ať nám huba nepění“
První variantou je, že Hrad vydá osm budov z devíti. V té zbývající jsou umístěny bezpečnostní složky a nelze ji ze zákona vydat. Církev se zároveň písemně zaváže, že šest – tedy kromě dvou zmiňovaných – vzápětí daruje státu. Tuto variantu arcibiskupství preferuje, protože by si takovým gestem mohla vylepšit skóre u veřejného mínění. „Pro nás by to bylo nejčistší, protože bychom byli rádi, kdyby oficiálně padlo, jakou hodnotu ty domy mají a že se vzdáváme dost velkého majetku. Když bychom dostali jen dvě budovy, tak potom budeme moci mluvit, až se nám huba zpění, a nikdo nám neuvěří, že ty budovy mají takovou hodnotu,“ dodal Dukův tajemník.
Druhou přijatelnou cestou pro církev je, že Hrad vydá Metropolitním kapitulám u sv. Víta, kterým domy v minulosti patřily, pouze dvě domluvené budovy. „To je minimalistická verze, ale i tak by kapituly kapitulovaly a nic by už dalšího nechtěly,“ podotkl Badal. Poslední možností je, že Hrad nevydá nic.
„Pokud by se nedošlo k ničemu, tak by zůstalo na kapitulách, aby se samy postaraly, a já odhaduji, že by to šlo soudní cestou,“ řekl Badal. Dodal, že věří v dohodu, protože prezident již k tomu projevil ochotu.
Zeman letos v lednu řekl, že se byl podívat na dvě budovy, které zamýšlejí církvím vydat, a zjistil, že jsou v zdevastovaném stavu. „Až dosud jsem nevěděl, že v areálu Pražského hradu jsou dvě budovy, jejichž obvodové zdivo je poměrně zachovalé, ale vnitřek vypadá jako po bombardování. Nu a proč bychom měli církvi bránit, aby tyto budovy opravila a pak je používala ke svým kulturním účelům, ať jsou to muzea, galerie, koncertní síně nebo cokoli jiného, co si sama církev vybere,“ uvedl.
Chrám sv. Víta ve společné péči
Později prezident řekl, že se církev bude muset zavázat, že budovy opraví. Součástí dohody by podle Badala také bylo, že Staré probošství a Mladotův dům zůstanou Metropolitní kapitule v pronájmu na 99 let, jak se na tom v roce 2010 Duka domluvil s tehdejším prezidentem Václavem Klausem.
Ti se tehdy dohodli, že kapituly stáhnou ústavní žalobu na určení vlastnictví všech bývalých církevních nemovitostí na Hradě, tedy i katedrály sv. Víta, výměnou za to, že tento chrám bude ve společné péči církve a státu a že Hrad kapitule poskytne dlouholetý pronájem dvou budov. Metropolitní kapitula se od roku 2007 o nemovitosti soudila. Neuspěla ani u Nejvyššího soudu, který v roce 2009 definitivně rozhodl v neprospěch církve. Ta – tehdy pod vedením kardinála Miloslava Vlka – podala stížnost k Ústavnímu soudu. Duka, jenž Vlka vystřídal v roce 2010, našel s Klausem kompromisní řešení a nechal stížnost stáhnout.