Stalo se to před několika týdny například jisté menší tiskárně v Praze. Stejně jako další bojuje o práci, takže logicky slyší na vše, co může pomoci získat více zakázek.

„Když mi z konzultační společnosti zavolali, že nám budou aktivně vyhledávat veřejné zakázky a pomohou nám s přípravou na ně za poplatek šest tisíc korun ročně, tak se mi to zprvu líbilo. Předběžně jsem proto souhlasil,“ vzpomíná jednatel tiskárny. Jenže následně si konzultační společnost začal prověřovat na internetu.

„A zděsil jsem se. Na fórech o podnikání se to jen hemží varováním před nimi, že jen vyberou poplatky, ale žádnou službu reálně neodvedou, žádnou zakázku nezajistí,“ dodal jednatel. Očekával, že od konzultační firmy obdrží písemný návrh smlouvy a že ho zcela odmítne.

Místo písemné smlouvy rovnou faktura

Byl v šoku, když ale místo toho přišla faktura na šest tisíc korun. Okamžitě ji odmítl.

„Jenže se vytasili s tím, že jsem učinil po telefonu tzv. výslovný souhlas a že podle nového občanského zákoníku je na stejné úrovni jako klasická smlouva, protože zákoník umožňuje uzavírat smlouvy i ústně. Řekli mi, že to doloží, protože si mne nahráli, a pohrozili tím, že nechají soudem vydat elektronický platební rozkaz, případně exekuci,“ nechápe jednatel.

Podle právníků, které Právo oslovilo, skutečně nový občanský zákoník dává větší prostor uzavírat smlouvy i pouze ústně. Jejich dokazování u soudu se pak odvíjí například od svědeckých výpovědí, třeba i od nahrávek, ale také především od toho, zda byly alespoň částečně reálně naplňovány.

Advokát z PWC: Pozor i na e-maily

Jednatel tiskárny by se proto neměl zaleknout a hned platit, protože je očividné, že vyděrači pracují s obecným strachem z platebních rozkazů, exekucí a toho, jak snadno lze na fungující firmy podat insolvenční návrh jen proto, že si někdo vyrobil pohledávku.

„NOZ nyní umožňuje uzavření valné většiny smluv ústně nebo jen formou e-mailové korespondence nebo prostě faktickým chováním stran,“ potvrdil Právu advokát Marek Kreisl z uznávané mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PWC). „Na vztahy mezi podnikateli se nevztahuje stejná právní úprava jako na spotřebitele, jehož právní ochrana je posílena tím, že od smlouvy může odstoupit do čtrnácti dnů. Smlouvu mezi firmami lze uzavřít i ústně. Musí být ale doložitelné, kdo, komu, co a za kolik nabídl. Ona konzultační společnost by musela u soudu disponovat důkazy, kterými by sjednání smlouvy s tiskárnou doložila. Je pak na soudci, co jako hodnověrný důkaz přijme,“ uvedl právník Petr Novák z právnického projektu vasenaroky.cz.

Podle advokáta Kreisla z PWC se nový občanský zákoník sice snaží neklást zbytečné překážky ve smluvních vztazích, „je však potřeba obezřetnost, neboť některé instituty zavedené NOZ jsou nové a mohou vést k nežádoucím překvapením“. „Jedná se například o odpovědnost za předsmluvní jednání či povinnosti znovu projednat již uzavřenou smlouvu,“ dodal Kreisl.

Tápou i soudci

Stejně jako další právníci potvrdil, že „je přitom nyní velmi těžké zvážit, jak budou případné spory posuzovány soudci nebo arbitry“.

Neví to mnohdy zatím ani soudci. Nemají se totiž pro svá rozhodnutí v NOZ o co opřít. Jsou nuceni různě vyvozovat, dovozovat, opírat se o judikaturu. K velkým kritikům NOZ proto patří třeba soudce Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu, jenž právě má judikaturu sjednocovat a vydávat soudcům vodítka. I autorská skupina NOZ již dříve opakovaně uváděla, že četné nejasnosti v NOZ se „tzv. prosoudí“, tedy že pravidla dotvoří rozhodovací praxe soudců. Jenže to je teď voda na mlýn nejrůznějším filutům a šizuňkům, jako je tomu například u vysloveného souhlasu a ústních smluv.

Hlídejte si potvrzovací dopis
Firmy by si měly hlídat, zda se ve schránce neobjeví tzv. potvrzovací dopis. Ten může změnit obsah smlouvy dojednané např. po telefonu, a proto je na něj potřeba rychle reagovat a odlišné podmínky odmítnout.
Jinak bude obsah potvrzovacího dopisu závazný, ledaže by změny v něm uvedené byly naprosto zásadní a týkaly se např. ceny, doby dodání nebo předmětu plnění.
Pokud obsah smlouvy nelze dovodit ani výkladem, jedná se o tzv. „zdánlivé právní jednání“, a pokud si strany obsah smlouvy mezi sebou nevyjasní, jako by smlouva neexistovala.
Zdroj: PWC