O místo na univerzitě už Mitlöhner kvůli článku přišel. Ve středu Mitlöhner při jednání s rektorem hradecké univerzity Josefem Hynkem nabídl rezignaci a rektor ji přijal, řekl mluvčí školy Ondřej Tikovský.

Sporný text vyšel v Časopise zdravotnického práva a bioetiky, který vydává Ústav státu a práva Akademie věd ČR. Mitlöhner se v něm zaměřil na právní a etické problémy s narozením velmi těžce postižených, kteří nemají naději na zlepšení stavu.

„Než zachraňovat zrůdu, raději zabít“

Píše, že by zákon měl například stanovit, aby ženy měly povinnost jít na potrat, pokud by takového potomka čekaly „s ohledem na prioritu zájmu společnosti na zdravé populaci". Když už by velmi vážně handicapovaný přišel na svět, měl by o jeho osudu rozhodnout jen lékař, a to bez stanoviska rodičů.

Podle autora společnost dokázala najít humánní řešení, kterým je v případě odhalených potíží a vývojových vad plodu přerušení těhotenství, měla by tedy najít i odvahu k ukončení života bezprostředně po narození.

„Nápadnost a mnohdy bizarnost těchto bytostí nesčetněkrát vedla k otázce, zda je zrůda vůbec lidskou bytostí a jak s ní tedy nakládat," uvádí autor textu. Těžkosti by podle něj mohly být s vymezením toho, kdy začíná zrůdnost.

Krása: Je to nacistické uvažování

Radu postižených článek pobouřil, její předseda žádá ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby jeho autora ze své vědecké rady odvolala. Šéfka resortu je nyní v zahraničí.

„Takovéto úvahy jsou úvahy nacistického uvažování a z lékařů by se pak stali následovníci doktora Mengeleho," uvedl Krása ve svém stanovisku. Podle rady vrací vyznění článku vnímání lidí s vývojovými vadami o desetiletí zpět.

„Označovat lidi s postižením ve 21. století za zrůdy je nepřípustné. Kdyby se jednalo o jinou menšinu, dávno by už lidé protestovali na náměstích. Protože jde ale o handicapované, tak to nikoho netrápí," řekl Krása.

Dodal, že i velmi těžce postižené dítě je člověk a je potřeba na něj tak pohlížet. Úvahy o rozhodování o bytí či nebytí považuje za nebezpečné, podle něj by časem mohly směřovat třeba k vážně handicapovaným dospělým bez naděje na uplatnění či k seniorům, kteří se neobejdou bez neustálé péče.

Článek nebyl součástí financovaného projektu

Důvodem ukončení působení osmasedmdesátiletého Mitlöhnera v čele univerzitního ústavu bylo podle Tikovského rovněž to, že autor článek vydával za výstup univerzitou řešeného evropského projektu, ačkoli text zveřejnil již dříve v 80. letech.

„Je to hrubé porušení etiky vědecké práce. Rektor univerzity potrestal Miroslava Mitlöhnera finančním postihem a nařídil okamžitou kontrolu celého projektu," uvedl Tikovský. Od 1. července bude mít Ústav sociální práce dočasné vedení a na místo ředitele bude vypsán konkurz.

Na Mitlöhnerův text kriticky zareagovalo v diskusi na webu www.socialniprace.cz i jedenáct pedagogů Ústavu sociální práce.

„Přestože oceňujeme zásluhy Miroslava Mitlöhnera o rozvoj ÚSP, jako vyučující v oboru sociální práce s obsahem a formou jeho článku nesouhlasíme, nejedná se o názor celého pracoviště a očekáváme, že Miroslav Mitlöhner převezme osobní zodpovědnost," uvedli. Ústav Miltöhner vedl od roku 2011.